Deprese
Schizofrenie
Pokud dotyčný trpí schizofrenií delší dobu, dochází u něj k výraznému oploštění emocí a ztrátě zájmů. Projevují se u něj depresivní znaky a symptomy. Při této závažné psychologické poruše postižení nedovedou odlišit fantazii od reality, nedokážou jasně myslet a ovládat své emoce. To s sebou pochopitelně přináší narušení sociálních a rodinných vztahů.
Jedná se o jednu z nejčastějších vážných psychických chorob, která v určitém úseku života postihuje celosvětově jednoho člověka ze 100 a její roční výskyt se pohybuje mezi 15–30 případy na 100 000 obyvatel. Dnes je jí ve světě postiženo až 29 milionů lidí, v ČR je to asi 100 000 lidí.
Přestože schizofrenie příliš nerozlišuje pohlaví postižených (postihuje stejné množství mužů a žen), u mužů obvykle propukne mezi 17. a 30 rokem života, zatímco u žen se objevuje mezi 20. a 40. rokem. Zhruba 25 % postižených prožije ojedinělý záchvat schizofrenie a během několika měsíců se zcela uzdraví. Polovina nemocných se uzdraví, ale v průběhu života u nich onemocnění čas od času propukne. Zbylých 25 % nemocných zůstává trvale postiženo a vyžaduje nepřetržitou intenzivní péči a terapii.
Příčina této poruchy není zcela známá. Nejspíše se jedná o více faktorů, které narušují rovnováhu chemických látek v mozku. S ohledem na to, že děti, které mají jen jednoho z rodičů trpícího schizofrenií, mají 10% riziko, že onemocní také, ale v případě obou rodičů je toto riziko již 40%, uvažuje se i o genetickém podkladu této nemoci.
Schizofrenie většinou vážně ovlivňuje sociální i finanční situaci člověka. Navíc je spojena se sociálním stigmatem, které často vyplývá z mylných představ veřejnosti o této nemoci a jejích příznacích. Toto stigma může příznaky choroby prohloubit a nemocní se potom ještě více straní okolního světa a stávají se samotářskými. Důsledkem toho je pokračující sociální izolace, ztráta schopnosti pracovat, vzdělávat se, ztráta pracovních příležitostí a příjmu, a tento pohyb dolů po spirále nakonec vede až k bezdomovectví.
Řada lidí se schizofrenií trpí příznaky deprese, uzavírají se do sebe a nedokáží si poradit se životem. Mnozí spatřují jediné východisko v dobrovolném odchodu ze života. Zhruba 40 % těchto lidí se o sebevraždu pokusí a čtvrtině z nich se to také podaří. Ve srovnání s celkovým výskytem sebevražd v populaci je až dvanáctkrát vyšší.
Léčba schizofrenie je pro jakýkoli zdravotní systém velice nákladná. Téměř 30 % výdajů souvisejících se schizofrenií tvoří přímé náklady na léčbu. Zbytek se týká výdajů souvisejících se ztrátou pracovní schopnosti pacientů: nákladů na poskytovatele péče a sociální služby a také na soudní výlohy.
Mnozí nemocní již vůbec nemohou pracovat a potřebují celoživotní péči a finanční podporu. Ekonomický dopad této choroby jde tedy ruku v ruce s klinickou devastací. Polovina pacientů trpících schizofrenií bývá během prvního roku po vypuknutí prvních příznaků znovu hospitalizována, 80 % nemocných se vrací do nemocniční péče v průběhu prvních dvou let.
Diagnóza a symptomy schizofrenie:
1. Diagnóza schizofrenie je založena na přítomnosti symptomů a její stanovení může být zdlouhavé a obtížné. Podle diagnostických kritérií DSM-IV musí symptomy přetrvávat nejméně 6 měsíců. ·
2. Symptomy schizofrenie se u jednotlivců liší a jejich léčení může být obtížné. Dělíme je na pozitivní a negativní, přičemž negativní symptomy jsou z hlediska léčby nejobávanější.
Pozitivní symptomy:
· Sebeklamy (nebo falešné představy)
· Halucinace (neexistující hlasy)
· Nesouvislá mluva (blábolení)
·
Značně narušené nebo katatonické chování
Negativní symptomy:
· Oploštělé emoce
· Malá
motivace a celková ztráta zájmu
· Nechuť k mluvení a k sociálním kontaktům
· Celková apatie
