Medicína

Už se vám někdy stalo, že jste při toulkách letní přírodou narazili na borůvky, po kterých Vaše děti neměly modrá ústa a borůvky chutnaly nějak ""divně""? Měli jste sice sběračskou smůlu, protože plody této borůvky, lidově zvané blinkavky, jsou nejedlé, ale zato jste se v přírodě setkali se zajímavým botanickým druhem - s borůvkou bažinnou neboli vlochyní bahenní.

Borůvka bažinná, vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum L.)

Plody borůvky bažinné nejsou smrtelně jedovaté. Pokud byste je omylem snědli ve větším množství, přivodíte si nevolnost provázenou zvracením a bolestí hlavy.

Popis:
Keříky borůvky bažinné jsou vysoké mezi 20 a 40 cm. Větévky jsou oblé, hnědočervené barvy, na rozdíl od borůvky černé, jejíž větvičky jsou zelené a hranaté. Květy jsou bílé s růžovým nádechem na koncích větviček. Plody jsou modročerné kulovité bobule, ojíněné, se zelenou dužinou (borůvka černá má dužinu modrofialovou).

Rozšíření:
S borůvkou bažinnou se u nás setkáte ve středních polohách především na rašeliništích a vrchovištích. V horských polohách je hojnější. Je rozšířena od arktického po mírné pásmo severní polokoule.

Historie používání:
Používání plodů vlochyně bahenní sibiřskými domorodými kmeny je spojováno s užíváním muchomůrky červené jako halucinogenu a magické rostliny. Sibiřští Korjakové přidávali šťávu z vlochyně k muchomůrkovému nálevu nebo z vlochyně pálili pálenku a v ní muchomůrku luhovali.

Obsahové látky:
Plody borůvky bažinné obsahují glykosid arbutin a anthocyanin uliginosin.

Účinek na organismus:
Způsobuje bolesti hlavy a zvracení.

Toxicita a vedlejší účinky:
Plody jsou toxické. Otrava se projevuje zvracením, rozšířením očních zorniček a závratěmi. Zajímavé je, že údaje o jedovatosti plodů borůvky bažinné se velmi liší - od popsaných otrav až po sběr plodů v pobaltských republikách a jejich domácí zpracování na velmi chutné zavařeniny. Zdá se, že toxicita není způsobena obsahovými látkami, ale přítomností parazitující houby Sclerotina megalospora. Podle jiných pramenů se toxicita liší v závislosti na stanovištních podmínkách, ve kterých rostlina žije.

Léčba:
Symptomatická.

Zajímavosti:
Do čeledi borůvkovitých (Vacciniaceae S.F. Gray) řadíme asi 500 rostlinných druhů, z čehož rodu borůvka připadá necelá polovina. Pokud se domníváte, že borůvky jsou čistě naší, maximálně evropskou záležitostí, jste na omylu. Většina z dvou stovek druhů borůvek totiž roste převážně v tropech jihovýchodní Asie a na Tichomořských ostrovech. Na několik druhů byste narazili také v Severní Americe a ve východní Africe.

Tweet