Imunita

Vznik alergií a přítomnost zvířat


Kategorie: Alergie Choroby Imunita 
05.září 2002
V civilizovaných zemích stále stoupá výskyt alergií a astmatu. Proto bylo provedeno mnoho studií, které se zabývaly vztahem mezi vlivem prostředí na dítě a vznikem alergií v pozdějším věku.

Ovlivněním tohoto působení by totiž bylo možné omezit vznik alergií (včetně průduškového astmatu) v pozdějším věku. V několika studiích bylo konstatováno, že kontakt s kočkami a psy v raném dětském věku zvyšuje výskyt alergií vůči alergenům pocházejícím z těchto zvířat. Šlo však převážně o retrospektivní studie.

Jiné studie ale ukázaly, že děti, které vyrůstají na farmách (zvláště v přítomnosti zvířat), trpí v menší míře alergiemi než městské děti. Jedná se například o analýzu, která byla publikována v novém čísle časopisu JAMA (Journal of American Medical Association 2002;288:963-972 ) a přináší překvapivé závěry. Zabývala se sledováním dětí od narození a hodnocením jejich vystavení různým vlivům prostředí a následnými alergickými dispozicemi.

V publikované studii byl sledován vztah mezi kontaktem dítěte v prvním roce života a známkami alergické senzibilizace ve věku 6-7 let. Do studie bylo na počátku zařazeno 835 dětí, z nichž 474 studii dokončilo. Hlavním hodnoceným parametrem byla přítomnost kožní reakce na 6 běžných alergenů (dva typy roztočů, pes, kočka, ambrózie - Ambrosia artemisiifolia a lipnice luční - Poa pratensis) a dále potom pozitivní test na alergen-specifický Imunuglobulin E (Ig E).

Výsledky ukázaly, že ve věku 6 – 7 let mělo kožní reakci na alergeny 33,6 % dětí, které kontakt se zvířaty do 1 roku neměly, a 34,3 % dětí, které měly kontakt jen s jedním zvířetem (kočkou nebo psem). Paradoxně však pozitivně na kožní test reagovalo jen 15,4% dětí, které přišly do kontaktu se dvěma a více zvířaty. Podobně dopadl i test na alergen-specifický IgE. U dětí, které kontakt se zvířaty do 1 roku neměly, to bylo 38,5 %. U dětí, které měly kontakt jen s jedním zvířetem, to bylo 41,2 % a paradoxně opět u dětí, které přišly do styku se dvěma a více zvířaty, to bylo jen 17,9 %. Navíc se ve skupině chlapců ukázalo, že děti, které byly v kontaktu se dvěma a více zvířaty, měly významně nižší bronchiální hyperreaktivitu, která je známkou bronchiálního astmatu.

Po korekci na jiné rizikové faktory (jako například astma v rodinné anamnéze, kouření rodičů a další) se ukázalo, že pokud je dítě do jednoho roku věku v kontaktu se dvěma a více zvířaty (kočka, pes), má významně nižší riziko vzniku alergie.

Raný kontakt se zvířaty podle autorů studie snižuje riziko následného vzniku alergické senzibilizace vůči řadě běžných alergenů. Toto zjištění lze vysvětlit "hygienickou hypotézou": v prostředí, kde je chováno větší množství zvířat, je větší pravděpodobnost, že u dětí v raném věku proběhnou různé infekce, které ovlivní nastavení imunitního systému tak, že k alergické senzibilizaci (a případnému rozvoji bronchiálního astmatu) nedojde.

Autor: Mgr. Jiří Široký