Sexuální úchylky
Hromadná znásilnění ve válce
Ve válkách je totiž probuzen pud ničit. Tento atavistický pud navíc bývá povzbuzen alkoholem a propagandou. Za druhé světové války byl např. sepsán v Rusku slogan: "Pokořte, třeba násilím, rasovou pýchu germánských žen! Vezměte si je jako zaslouženou kořist."
Dalším faktorem podněcujícím sexuální agresivitu v době válek je též dlouhodobá předcházející sexuální abstinence. Vzpomínám na učitelku na základní škole, jejíž největší "zážitek" z dob osvobození Rudou armádou bylo, jak jako 12leté děvčátko vyběhla v ústrety s pugetem šeříků sovětskému vojákovi... a tento osvoboditel ji objal, vzal do náruče a v nejbližším křoví brutálně znásilnil...
Vítězové vnímají násilí vůči ženám poražených jako část své zasloužené odplaty - vždyť sami byli v nebezpečí života. Demonstrují tak před nepřítelem jeho porážku (jeho slabost a impotenci). Z tohoto důvodu jsou často manželé a otcové donuceni činu přihlížet.
Z dob válek jsou známy případy nedobrovolných bordelů - stovky žen byly beze slitování odvlečeny za ruce a za vlasy a nahnány do bordelů. Sebemenší odpor byl trestán smrtí.
Ačkoliv je znásilnění bráno (podle mezinárodního práva) jako trestný čin, je součástí každodenní válečné zkušenosti. V těchto dobách nepomohou libovolné zákony. Stejně jako nebyly nic platné norimberské rasové zákony z roku 1935, které výslovně zakazovaly německým vojákům znásilňovat židovky.
V této souvislosti ale nelze opominout ani případy, kdy se ženy vítězům či osvoboditelům mnohdy nabízejí samy - ať již z důvodů získání nějakých výhod nebo jen z prosté "touhy po dobrodružství".
Válka je krizová situace pro každého zúčastněného a jako taková uvolňuje "nejtemnější stránky" lidské duše...
