Žilní onemocnění

V souvislosti se vznikem křečových žil v místě jejich výskytu často vzniká také zánět žilních stěn, odborně nazývaný flebitida.

V povrchově lokalizované žíle je obvykle flebitida doprovázena citlivostí, začervenáním a otokem. K jejímu vzniku může přispět nadváha a ateroskleróza nebo může následovat po dlouhodobém pobytu na lůžku. Často také doprovází těhotenství. Za těchto okolností není příliš závažná a může být léčena zvednutím dolních končetin, zahříváním a užíváním nějakého protizánětlivého léku (např. aspirinu). Zánět je většinou závažnější, pokud k němu dojde v hluboké žíle. Na poškozené stěně se může usadit krevní sraženina - trombus (o trombóze bez zánětlivé složky pojednává další odstavec). Vzniká tak tzv. tromboflebitida. Trombus může bránit krevnímu oběhu nebo se odtrhnout a cirkulovat. Hluboká tromboflebitida může způsobit otok celé dolní končetiny, který je velmi bolestivý. Při těchto příznacích by měla být započata kromě protizánětlivé terapie antikoagulační léčba, která omezuje tvorbu krevních sraženin.

Trombóza
Křečová žíla na dolní končetině nebo jakékoli jiná céva, jejíž vnitřní stěny jsou zdrsněny ukládáním cholesterolových plátů (aterosklerózou), je ohrožena tvorbou trombu i v případě, že není postižena zánětem. Mluvíme pak o trombóze. Při trombóze se zablokuje krevní céva trombem – krevní sraženinou. Obdobným mechanismem (ucpáním koronární tepny) vzniká i rozsáhlý srdeční infarkt. Riziko trombózy se zvyšuje nejen s věkem, patří také k nežádoucím účinkům antikoncepčních přípravků, zvláště u žen-kuřaček. K léčbě trombózy se stejně jako u tromboflebitidy užívají antikoagulancia (léky snižující srážlivost krve).

Tweet