Nemoci a jejich příznaky

Anorexie a bulimie


Kategorie: Nemoci a jejich příznaky 
24.červen 2002
Slova anorexie a bulimie jsou poměrně známá. Všichni tušíme, že se jedná o jakési poruchy v příjmu potravy, resp. ve stravovacích návycích, kdy lidé jedí buď moc, nebo málo. Většinou si ale nejsme jisti, co je zrovna co. Jak to tedy je podle lékařů?

Jak bulimie, tak i mentální anorexie patří mezi psychosomatické choroby, tedy choroby, jejichž tělesný (somatický) projev má příčinu v lidské psychice.

 

Anorexie obecně je nechutenství. To může mít řadu příčin. Například, jako doprovodný projev u horečnatých onemocnění, je poměrně běžným jevem. Mentální anorexie je chorobný stav, který povětšinou postihuje ženy a v jeho popředí stojí přání: „Zůstat štíhlá“. Dotyčná prožívá triumf vítězství, že je schopna svou váhu kontrolovat a ovládat pocit hladu. Postižené ženy si nejsou vědomy své vlastní nemoci. Nejčastěji se jedná o dospívající dívky a předpokládá se, že mentální anorexie souvisí s problémy přijetí ženské role a identity. V asi 3 % případů jsou mentální anorexií postiženi i muži. Zde se uvažuje o tom, že příčinou může být odmítání latentní homosexuality.
Při mentální anorexii dochází k redukci hmotnosti o více než 25 %. Tento úbytek váhy je dán výlučně odmítáním potravy, zvracením po jejím přijetí či braním projímadel. To s sebou samozřejmě nese mnohé další důsledky, jako je vymizení menstruace, vypadávání vlasů či zpomalení srdeční frekvence.

 

Bulimie rovněž postihuje hlavně ženy. Není zde však problém v identifikaci s vlastní životní rolí (postižené ženy velmi často působí atraktivně). Mnohdy ale bulimickému záchvatu předchází pocit vnitřní prázdnoty, který dává tušit depresivní poruchu v pozadí. Bulimie se někdy také označuje pojmem „vlčí hlad“. (Pozoruhodné je, že v německé literatuře bývá označována jako „Ochsenhunger“, což znamená „volský hlad“.) Je charakteristická opakovanými epizodami hltavého polykání jídla, při nichž dochází ke zvýšenému příjmu vysokoenergetické, rychle upravené a lehce poživatelné stravy v co nejkratší době. Po epizodě hltání se však nedostavuje očekávané uspokojení, ale naopak se dostavují pocity viny a studu. Z tohoto důvodu dotyčné dost často chvíli po takovéto epizodě vyvolávají zvracení či berou projímadla a diuretika (látky zvyšující vylučování vody z organismu). Často tyto výčitky svědomí podporují vznik dalších závislostí (např. na alkoholu) a sklony k sebevražednému jednání. Dotyčné mají povětšinou normální nebo jen lehce zvýšenou hmotnost. Oproti anorektičkám si svou nemoc uvědomují.

 

V praxi se také můžeme setkat i s přechodnými typy a u mnohých mentálních anorektiček či anorektiků se setkáváme též s bulimickými epizodami. Při léčbě obou těchto onemocnění je nejdůležitější vyléčit duši. I když (v případě některých anorektiček či anorektiků) je nejprve nutná hospitalizace a „násilné“ živení těla, neboť jinak by nebylo již co léčit.

Autor: Mgr. Jiří Široký