První pomoc

Síla, která působí při zásahu střelou z výkonné palné zbraně, je podstatně větší než při jiných poraněních. Tomu obvykle odpovídá i rozsah a drastické poškození tkání (mnoho z těchto tkání bývá též nenávratně ztraceno).

Ve výjimečných případech může dojít k poranění kosti, aniž by byla poraněna kůže. To se může stát, pokud je dotyčný zasažen střelou o velké hmotnosti, která však již nemá dostatečnou kinetickou energii. Ve skutečnosti se většinou můžeme setkat s následujícími typy střelných poranění:
- Průstřel - zde střela projde skrz tělo. V tomto případě nalézáme relativně malé místo vniku (vstřel), pak střelný kanál, který se rozšiřuje, a velký výstřel, kterým střela opustila tělo.
- Zástřel - zde střela zůstává v těle zasaženého.
- Postřel - v tomto případě se jedná o tečné poranění, kdy se střela vlastně jen dotkne povrchu těla. Střelný kanál je potom sice různě dlouhý, ale po celém svém povrchu otevřený.

U střelných poranění je několik specifik, na která nesmíme zapomínat. Nejdůležitější je to, že nejsou poškozeny pouze tkáně v bezprostřední blízkosti střelného kanálu, ale mnohdy i oblasti velice vzdálené. V okolí střelného kanálu nacházíme tzv. sekundární střelné kanály, které jsou způsobeny úlomky kostí, zubů, zubních výplní či protéz. Ve všech těchto střelných kanálech se můžeme setkat s krevními sraženinami a cizími tělesy. Určitě se zde však setkáváme s bakteriální infekcí. Dále je zde ještě tzv. oblast molekulárního otřesu tkání. To je oblast, která se na první pohled jeví jako nepoškozená, ale životaschopnost buněk a jejich schopnost regenerace jsou značně sníženy. Je to způsobeno tím, že se ve tkáni před střelou vlivem tlakové vlny vytvoří na zlomky sekund dutina zhruba 30x větší, než je průměr pronikající střely.  Za pronikající střelou navíc následuje zase podtlaková vlna. Tímto způsobem může potom dojít k porušení cévních stěn, nervů či kostí v místech, která jsou od střelného kanálu značně vzdálená.

S postupující hloubkou se vlivem destabilizace střely (jejím vychylováním do stran, jak brzděna a vychylována tkáněmi, kterými proniká) střelný kanál rozšiřuje. Výstřel je tudíž  mnohem větší než vstřel. To je velice důležité jednak s ohledem na postup léčení , jednak to dále pomáhá odlišit např. dva zástřely od jednoho průstřelu.

Důležitá je také vzdálenost, ze které došlo ke střelnému poranění. Pokud byla například hlaveň přiložena na kůži, je patrná rozsáhlá devastace tkání, která je způsobena průnikem střelného prachu a spalných plynů do kůže. Tyto charakteristické popáleniny kruhového tvaru nalézáme i v případě, že hlaveň byla vzdálena asi do 15 cm od pokožky.

Ihned po úrazu, pokud jej ovšem dotyčný přežil, je ohrožen na životě krvácením a nedostatkem vzduchu - asfyxií (dýchací cesty bývají často ucpány). Proto je nutné odstranit krevní sraženiny a volná cizí tělesa z ústní dutiny. Dále je nutné uložit zraněného do stabilizované polohy, aby byl zajištěn odtok krve a slin z ústní dutiny. V této poloze také nehrozí zapadnutí jazyka. V některých případech (pokud je při vědomí) si zraněný raději sám vyhledá polohu vsedě s předkloněnou hlavou. Také je nutné přiložit obvazy, aby se zabránilo dalším ztrátám krve a znečišťování rány. V případě tepenného krvácení je třeba použít adekvátní tlakové body. Všechny tyto úkony první pomoci je nutné provést co nejrychleji a měl by toho schopen být i laik. Zbytek ošetření patří do rukou lékařům.

Je zajímavé, že v případě takovýchto poranění se v běžném životě většinou příliš nerozvíjí traumatický šok. Ten se rozvíjí spíše v případě válečných poranění, kdy zde svou roli hrají okolnosti bojové situace a celkové stresující účinky, které snižují odolnost organismu.

Tweet