Medicína
Maliník obecný
Popis:
Maliník obecný (Rubus
idaeus L.) je ostnitý keř s dvouletými prýty. Listy jsou většinou
pětičetné, na rubu šedobíle plstnaté. Bílé květy skládají hroznovitá květenství.
Malina není plod, ale souplodí peckoviček. Maliny jsou většinou červené, vzácně
žlutavé. Rod Rubus L. (ostružiník, maliník) patří k druhově nejbohatším
rodům květeny naší republiky. Určování jednotlivých druhů představuje oříšek i
pro zkušené botaniky - profesionály. Hlavními důvody je velká morfologická
variabilita, vysoký stupeň křížení a apomixie, tzn. nepohlavní rozmnožování
pomocí tvorby semene. U nás se můžete setkat s devíti desítkami druhů
ostružiníků. Jedním z nich je maliník obecný.
Rozšíření:
Maliník obecný
se vyskytuje hojně především na světlinách, pasekách a lesních okrajích. Celkový
areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu, na východ zasahuje až po Altaj.
Historie používání:
Díky
archeologickým nálezům víme, že maliny sbírali lidé již v neolitu. Ve starověkém
Řecku a Římě se používala malinová šťáva při trávicích obtížích. Ve středověku
se maliny těšily též velké oblibě, a to jak plané, tak pěstované. Pěstovaly se v
klášterních zahradách. Matthioli ve svém herbáři zmiňuje použití plodů, listů i
květů maliníku. Ještě na začátku 20. století platila malinová šťáva jako lék
proti zimnici, na mírnění horkosti v těle a jako mírné projímadlo. Tradiční
německá receptura krvečistící a žaludeční čajové směsi obsahovala vedle listů
maliníku mařinku a jahodník.
Sběr:
Mladé listy maliníku
(Rubi idaei folium) sbíráme od června do srpna. Obsahové látky: Listy
obsahují třísloviny (až 10 % gallotaninů), organické kyseliny, flavony a
minerální látky; plody obsahují do 2 % organických kyselin, provitamin A a
vitaminy komplexu B, dále sacharidy, antokyanový glykosid kyanidin, pektin,
sliz, gumu, alkoholy a další látky.
Vlastnosti:
Mírné
adstringens a spazmolytikum, plody působí jako diaforetikum, korigens chuti a
vůně.
Účinek na organismus:
Kromě
výše uvedeného mírní droga podráždění sliznice dutiny ústní, hltanu a trávicích
cest. Plody působí potopudně, používají se při horečnatých onemocněních.
Fermentované listy maliníku se používají jako náhražka černého čaje.
Použití:
Jednotlivá dávka
na zápar je 1,5 g drogy. Užíváme 2-3 krát denně šálek.
Toxicita a vedlejší účinky:
Vedlejší škodlivé účinky nebyly zjištěny ani při dlouhodobém
používání drogy. Listy i plody maliníku proto našly uplatnění v geriatrické i
pediatrické praxi.
Další význam:
Maliník je
důležitou medonosnou rostlinou. Plody jsou chutným a vyhledávaným lesním ovocem.
V domácnostech i v potravinářském průmyslu se z nich vyrábějí džemy, marmelády,
kompoty a šťávy, želé, likéry a desertní vína. Přidávají se do osvěžujících
nápojů, např. do Kofoly.
