Bylinky

Kdoule, mišpule a oskeruše jsou plody dřevin z čeledi jabloňovitých (Malaceae Small). Ve všech třech případech jsou to malvice, které se od sebe liší tvarem, velikostí i barvou. Jeřáb oskeruše, mišpule obecná i kdouloň obecná nejsou naše domácí dřeviny. Doputovaly k nám přes jižní Evropu ze vzdálených krajin.

Popis:
Mišpule obecná (Mespilus germanica L.) je trnitý keř nebo nízký strom. Dřeviny pěstované v kultuře většinou nemají trny. Listy jsou úzce eliptické, na okrajích jemně pilovité. Mišpule kvete nápadně, květy jsou jednotlivé, bílé. Plod mišpule poznáme na první pohled, na kulaté, hnědé až hnědozelené malvici jsou dobře patrné kališní cípy.

Kde ji najdete:
Mišpule pochází z oblasti zahrnující území jižní Evropy po Arménii. U nás místy zplaňuje. Staré stromy jsou většinou zbytkem po zaniklé kultuře. Mišpule se totiž u nás pěstuje pravděpodobně už od 12. století.

K čemu se používala dříve:
Mišpule obecná byla známá a pěstovaná již ve starověku. Z Řecka je doložena z 8. století př. Kr., z Říma o šest století později. Římané ji přivezli s sebou do střední Evropy, kde se pěstuje od středověku dodnes. Její vědecké druhové jméno je M. germanica, tedy mišpule německá. Takto ji pojmenoval Linné. Patrně ji mylně považoval za původní v Evropě, zvláště v Německu, kde se již mnoho staletí pěstovala.

Význam:
Mišpule obecná patřila do kuchyní i lékáren od starověku. U nás je dnes prakticky neznámá. Plody mišpulí jsou jedlé až po přemrznutí, když jsou hniličnaté. Byly obohacením jídelníčku našich předků, kteří je konzumovali syrové nebo z nich připravovali chutné marmelády.

Zajímavost:
Krásné letité exempláře mišpule obecné můžete vidět například ve Vojanových sadech v Praze.

Tweet