Homosexualita
Labutě trochu jinak
Sledování se týká labutě černé (Cygnus atratus), symbolu západní Austrálie, a druhé, známé z našich rybníků a řek, evropské labutě velké (Cygnus olor). U obou druhů byla zaznamenána homosexualita u samců i samic, bylo zaznamenáno dvoření (námluvy), páření, chování upevňující svazek (např. společná ochrana teritoria a následné společné rituální volání), vytváření partnerských svazků.
Černé labutě hnízdí buď v koloniích, či separovaně, labutě velké zpravidla samostatně v trvalých teritoriích, jen občas některé páry vytvářejí hnízdní kolonie. Někteří samci černých labutí vytvářejí stabilní, dlouhotrvající homosexuální svazky, jež vydrží jako u heteropárů po mnoho let. Samčí páry velmi často provádějí tzv. uvítací ceremonii, okázalý rituální projev zpevňující a prohlubující svazek: ptáci stojí proti sobě tváří v tvář s roztaženými křídly a opakovaně volají, přičemž natahují krky a zvedají zobáky co nejvíce nahoru. Samci v homosexuálních párech se také dvoří. Součástí je ponořování hlavy do vody. Při této milostné předehře oba ptáci opakovaně ponořují nejprve hlavu, poté krk a následně celé tělo do vody, což se někdy opakuje po dobu 20-25 minut. Následovat může páření; pokud jeden z partnerů nechce pokračovat, zpravidla odpoví agresivně již na partnerovu předehru.
Samčí páry černých labutí velmi intenzivně brání svá teritoria během období rozmnožování a tato území bývají rozlohou znatelně větší než u heteropárů. Dva samci spolu představují značnou sílu a jsou schopni úspěšněji odhánět další labutě a obsadit většinovou část vodní plochy, zatímco heteropáry musí obsadit méně vhodná místa pro hnízdění a teritoria o podstatně menší rozloze. Homosexuální páry jsou velmi úspěšnými rodiči, přičemž získávají hnízda a násadu vajec dvěma odlišnými způsoby. Někteří samci k sobě přibírají na čas samici, páří se s ní, společně stavějí hnízdo a po snesení vajec ji odeženou a mladé již vysedí a odchovají spolu. Jiné homosexuální páry odhánějí heteropáry z jejich hnízd a adoptují již snesená vejce, která společně vysedí a odchovají mladé. Faktem je, že homosexuální páry jsou často úspěšnější v odchování mláďat vzhledem k nejlepším hnízdním místům, velkým teritoriím a rovnoměrnějšímu rozdělování sezení na vejcích (inkubace). V průměru 80 procent homosexuálních párů úspěšně vyvede mladé, na rozdíl od heteropárů, kde je úspěšnost 30procentní.
U labutí velkých samičí páry společně staví hnízda, snášejí (zpravidla neoplodněná) vejce a snaží se je vysedět. Někdy jedna ze samic zaujímá samčí ochrannou pozici poblíž hnízda a brání je a svou partnerku před vetřelci.
Samčí páry labutí velkých také každoročně společně stavějí hnízdo, na kterém poté sedí, na rozdíl od černých labutí však do něj nezískávají žádná vejce. Samci labutí velkých někdy tvoří mezidruhové homosexuální páry s labutí trubačem (Cygnus buccinator) a husou velkou (Anser anser).
U labutí černých tvoří samčí homosexuální páry okolo 6-7 procent všech hnízdících párů. V některých letech však dochází až ke dvacetiprocentnímu nárůstu. 20-25 procent úspěšně odchovaných mláďat celé populace černých labutí připadá na samčí homosexuální páry. U labutí velkých dochází ke vzniku stejnopohlavních párů pouze ojediněle.
Velká část samců labutí černých i velkých ve stejnopohlavních párech je pravděpodobně ryze homosexuální, neboť odmítají páření s jedinci opačného pohlaví a obvykle také ignorují nezadané jedince opačného pohlaví. Někteří samci černých labutí však tvoří krátkodobá tria se samicí pro získání vajec k následné výchově vlastních potomků.
Tolik tedy k homosexualitě labutí. Zajímavé mohou být ještě údaje o nehnízdících jedincích a alternativních heterosexuálních svazcích. Populace obou druhů zahrnují vysoké procento nehnízdících jedinců. U labutě velké nehnízdí více než polovina populace (u některých populací až 89 procent). Tito ptáci se často sdružují do vlastních hejn a separují se od hnízdících párů. Mnoho labutí hnízdí jen jednou či dvakrát za život, který trvá okolo 15-20 let, a některé nehnízdí vůbec. Jen každá pátá černá labuť hnízdí každý rok a některé populace obsahují až 90 procent nehnízdících ptáků. Mladé, pohlavně dospělé černé labutě mohou zůstat se svými rodiči a odkládat své hnízdění po mnoho let (v některých případech od tří do osmi let).
Jsou známy i případy incestu, kdy po úhynu otce zaujme jeho místo syn. Incest mezi sourozenci či rodiči se vyskytuje i u labutě velké stejně jako tvorba mezidruhových heteropárů s ostatními druhy labutí (malou, zpěvnou, zakrslou, trubačem) a hus (sněžnou, velkou a berneškou kanadskou).
V místech chování či vysazení do přírody obou druhů zmiňovaných labutí (černé a velké) dochází i k tvorbě párů mezi nimi (bylo pozorováno i hnízdní trio černého labuťáka a dvou samic labutí velkých). Tria téhož druhu jsou rovněž častá. U černých labutí se jedná většinou o dva samce na jednu samici, u labutí velkých o samce a dvě samice.
Další alternativní formy rodiny zahrnují náhradní rodičovství či adopci velmi častou u černých, příležitostnou i u velkých labutí - v některých koloniích bývají více než dvě třetiny mláďat nakombinovány z různých hnízd (většinou 2-4, příležitostně až z 30). Uvidíte-li obrovskou školku až čtyřiceti mláďat odchovávaných jedním párem, neznamená to, že tito rodiče jsou nutně i biologickými rodiči každého mláděte. K adopcím dochází, když si sedící pták ukradne vejce ze sousedního nehlídaného hnízda a přikulí si ho do svého. "Svobodné matky či otcové" jsou výsadou sociálního života labutí černých: často samec či samice během inkubace vajec "vezme roha" a některé kolonie pak tvoří převážně svobodné matky a otcové. Občas se páry separují před rozvodem, jeden si odvede čerstvě vylíhlá mláďata a druhý vysedí zbývající vejce. U labutí velkých dochází k "rozvodům" u 3-10 procent všech párů a každý pátý jedinec měl dva až čtyři partnery během svého života. Některé labutě velké nejsou monogamní, někdy dochází při páření i k tzv. obrácené poloze, kdy samice pojímá samce.
Mnoho manželských styků (kopulací ) je nereproduktivních, páry se "mají rády" více, než je potřeba k oplodnění vajec. Labutě se někdy chovají i "macešsky" ke svým budoucím potomkům. Třetina všech vajec černých labutí bývá opuštěna, u labutí velkých jsou to tři procenta. Dále dochází k útokům a zabíjení mláďat, která vstoupila na cizí teritorium. Během teritoriálních půtek dochází i k destrukci vajec a v některých případech také k zabití dospělých jedinců (asi 3 procenta všech úmrtí).
(Podle knihy Bruce Bagemihla "Biological Exuberance" )
