Sexuální život slavných
Gauguin Paul
Po matce totiž v něm z jedné čtvrtiny kolovala krev peruánských Kreolů. Snad to byly právě jihoamerické vlivy, které v něm natrvalo upevnily lásku k nahotě, podle svého vlastního vyznání se celý život cítil nejlépe ve společnosti nahých žen.
 Paul Gauguin (7. 6.1848 - 8. 8.1903) |
Již od raných námořnických dob až po smutný konec v Tichomoří se Gauguin po celý život vyznačoval velice čilým sexuálním životem. V roce 1873 pojal za manželku dánskou vychovatelku, vysokou blondýnu jménem Mette Sophie Gad. Toto manželství mu slibovalo život v poměrném bohatství a komfortu, jeho rozhodnutí opustit burzu a věnovat se malířství však jeho choť přímo omráčilo a urazilo. Tchán s tchyní v Kodani pro něj měli pak už jenom urážlivá slova výsměchu. Ještě na Tahiti Gauguin doufal, že jeho manželka s pěti dětmi za ním přijede, bohužel se této návštěvy nikdy nedočkal.
Na tichomořských ostrovech se Gauguin cítil ve společnosti nahých domorodek jako v ráji. Umělecky inspirován zejména obnaženými prsy přivítal také domorodý zvyk - přijímat pozvání pokaždé od jiné snědé krasavice strávit noc lásky v její chatrči. Brzy ovšem poznal, že tato nevázaná promiskuita narušuje jeho práci, a tak zatoužil po vlastní ženě. V sousední vesnici našel domorodou sotva pubertě odrostlou dívku jménem Tehura. Ujistil se o tom, že je volná a zdravá, a pozval ji do svého obydlí. Po týdenním zkušebním pobytu děvče souhlasilo s trvalým svazkem. Tehura mu pak sloužila též jako velmi častý malířský model.
V roce
1893 podnikl ještě jednu návštěvu Paříže. Tehdy již těhotnou Tehuru zanechal na
ostrovech a ve Francii obnovil styky se svou bývalou milenkou, nezaměstnanou
švadlenou jménem Juliette Huet. Malířovu prostopášnou pověst ještě korunovala
nešťastná aféra s třináctiletou exotickou dívkou z Jávy Annou, která byla napůl
Indka a napůl Malajka. Její exotické vzezření vyvolávalo pohoršení zejména u
venkovského obyvatelstva a celá tato známost skončila tím, že děvče vykradlo
malířův ateliér a zmizelo beze stopy.
Když se Gauguin v roce 1895 vrátil na Tahiti, domníval se, že obnoví soužití s Tehurou, avšak ta se mezitím provdala za jednoho domorodce. Ačkoliv její domorodý manžel souhlasil s tím, aby aspoň na týden s Gauguinem opět žila a "zahřívala mu chatrč", polekala se Tehura jeho syfilitických boláků a prchla zpět k manželovi. Gauguin tak sice ztratil jednu ženu, ale vzápětí nalezl mnoho jiných. Vesele po ostrovech šířil syfilitickou infekci, maloval a užíval posledních dnů života. "Každou noc mám v posteli jinou hospodyni", chlubil se svým přátelům. Takových "hospodyní" měl někdy za jeden den i pět. Toužil však stále po nějaké stabilnější partnerce, našel si později čtrnáctiletou dívku jménem Pahura. Ta je také zobrazena na několika jeho posledních plátnech, kvalit Tehury však prý nikdy nedosáhla.
V roce 1901 Gauguin koupil na Markézách pozemek, na kterém postavil dřevěný domek celý vyzdobený pornografickými fotografiemi. Do dřevěných trámů domu vyřezal pak erotické scény a přijímal tam ty domorodé modelky a milenky, které snášely jeho syfilidou znetvořené a zjizvené tělo. Pohlavní nemoc se však stále zhoršovala a konečně ho ve věku 55 let usmrtila srdeční syfilitická komplikace.
Zajímavý byl osud Gauguinova syna Emila, kterého zplodil s Tehurou. Ten se po celý život chlubil svým slavným otcem a stále toužil stát se také malířem. Osud mu však toto následnictví nedopřál a Emil zemřel zcela chudobný ve svých osmdesáti letech poměrně nedávno - v lednu 1980.
