Mikroby
ZOO v nás – 2. díl
V současné době totiž dochází ke stále většímu narušování ustálené rovnováhy mezi člověkem a jeho parazity. To není jen případ známého viru HIV, který snižuje celkovou imunitu, a tím dává prostor jinak neškodným mikroorganismům, aby nám ukázaly svou odvrácenou tvář. Odolnost organismu se snižuje i při mnoha dalších onemocněních neinfekčního původu (např. při cukrovce). Někdy ji lékaři snižují zcela záměrně – například při transplantacích, aby zabránily odhojení transplantátu.
Navíc moderní medicína naprosto nectí ochranné bariéry vnitřních a vnějších povrchů těla. S pomocí technologicky stále náročnějších metod zachraňuje neustále větší množství pacientů, kteří by v dřívějších dobách neměli šanci přežít. Tyto metody tak nadřazuje rizikům infekce, která jsou s nimi spojena. Pacient bývá napojen na své okolí mnoha trubičkami, které usnadňují cestu mikrobům z vnějšího prostředí do jeho těla. Proti tomu se medicína brání vynalézáním stále ”brutálnějších” antibiotik, která jsou již mnohdy zaměřena nejen proti virulentním zabíječům z okolí, ale často i vůči vlastní mikroflóře.
Postupem času tak vznikají nemocniční infekce (tzv. nosokomiální infekce) vyvolané běžnými druhy bakterií, které se staly odolnými proti nejmodernějším antimikrobiálním lékům. Čím účinnější antibiotika vyvíjíme, tím účinněji se vůči nim dovedou mikroorganismy bránit. Jejich inteligence je totiž velice prastará a je zcela jiného druhu než ta naše. Spočívá ve velice krátkém rozmnožovacím cyklu a velkém počtu. Při setkání s novým antibiotikem sice mnoho bakterií zahyne, těch pár odolných se však rychle rozmnoží a nahradí své mrtvé.
Vlastnosti, jako je odolnost vůči konkrétnímu antibiotiku, jsou geneticky kódovány a mohou se přenášet i na mikroorganismy jiných druhů. Problémy s bakteriální rezistencí vůči antibiotikům jsou dnes na takové úrovni, že se pořádají mezinárodní sympozia, kde odborníci bijí na poplach a snaží se prosazovat rozumné užívání antibiotik. To se leckdy neslučuje s některými ekonomickými zájmy. Nyní se průběh bludného kruhu (antibiotikum – bakterie – odolná bakterie – nové antibiotikum) začíná stále více zrychlovat. Otázka zní, kudy ven. Dokonalá technika nám umožňuje poznání základních zákonitostí přírody až na molekulárně genetické úrovni.
Odolnost člověka vůči infekcím i faktory virulence mikroorganismů, které infekce umožňují, jsou zakódovány v genomu člověka i jeho parazitů. Je dost možné, že naše další soužití s mikroorganismy bude ovlivněno novými poznatky právě v této oblasti.
(Podle: MUDr. Josef Scharfen, CSc., Forum medicinae 5-6/99, str. 98-99)
