Diety
Jak jíst vlákninu
O vláknině ve stravě se poslední dobou hodně mluví, ale není zcela jasné, jak to vlastně má být. Musíme především znát některé zásady, jinak se pozitivní účinky vlákniny utopí v zažívacích potížích.
Vláknina je buďto rozpustná, nebo nerozpustná. Obě působí v zažívacím traktu trochu jako kartáč a zrychlují peristaltiku (tedy pohyb stravy střevem). Tím také snižují možnost vstřebávání některých složek ze stravy (zejména cholesterolu a sacharidů). V tom je jejich pozitivní vliv při snižování rizika nádorového onemocnění střev a civilizačních onemocnění (zejména kardiovaskulárních, ale i obezity a jejích komplikací).
Vláknina rozpustná pak navíc po požití ve stravě nabývá na objemu (bobtná), a tím že zvětší svůj objem působí pocit sytosti. Proto je velmi důležité, aby člověk, který konzumuje vlákninu, ji dostatečně zapíjel (cca 3 dcl tekutiny ke každé porci pokrmu bohatého na vlákninu či ke každému potravinovému doplňku obsahujícímu vlákninu).
Doporučené množství vlákniny ve stravě je cca 25 g denně. Běžná konzumace v naší populaci je kolem 10 g.
Vlákninu ano, ale postupně!
Tuto skutečnost lze změnit uvědomělou skladbou jídelníčku s obsahem alespoň 5 porcí zeleniny denně, s výběrem celozrnných výrobků a s konzumací luštěnin či obilnin. Změnu skladby stravy je ovšem třeba provádět postupně – nikoliv ze dne na den. Jinak by zákonitě následovaly zažívací obtíže (pocit plnosti, nadýmání, bolest břicha).
Každý sám si musí zkusit, jaké množství vlákniny je schopen do své stravy zařadit. Pokud potřebné množství ve stravě nelze zkonzumovat je vhodné využít potravní doplňky, které vlákninu obsahují. Je ovšem třeba z pestré nabídky na trhu vybírat pečlivě, aby potřebné množství bylo možné doplnit snadno.
Při onemocnění slinivky břišní, střev, žlučníku či při zažívacích problémech je třeba poradit se o skladbě jídelníčku s dietní sestrou, protože ze sortimentu potravin je třeba vybírat ty, které jsou pro konkrétní onemocnění s konkrétního nemocného vhodné.
