Sexuální život slavných

Repro Panax Benito Mussolini * 29.7.1883  † 28.4.1945

Do svých 26 let byl budoucí duce celkem šestkrát uvězněn pro násilí, rvačky a výtržnosti. Za první světové války narukoval na frontu, kde byl zraněn výbuchem šrapnelu. Po válce byl jedním ze zakládajících členů fašistické strany bojující proti socialismu. Po volebním vítězství v roce 1922 donutili fašisté krále Viktora Emanuela III. jmenovat Mussoliniho ministerským předsedou. Ve svých 39 letech se tak stal nejmladším italským premiérem v dějinách. Pod Mussoliniho vedením se italská ekonomika stabilizovala, nezaměstnanost klesala a země prosperovala. Jeho rozhodnutí k expanzivní útočné politice, pakt s Hitlerem a konečné výsledky II. světové války vedly už v roce 1943 k jeho pádu a konečně v roce 1945 byl zastřelen italskými partyzány společně se svou milenkou Clarou Petacciovou.

Mussolini se po celý život vyznačoval chorobnou pověrčivostí. Měl smrtelný strach z hrbáčů, tělesně postižených lidí, také ovšem z otevřených deštníků. Vlastnoručně si namaloval čtyřlístek pro štěstí na kapotu svého červeného Alfa-Romeo a nikdy nešel ani na krok bez sošky svatého Antoníčka v kapse. Téměř omdléval při vůni kadidla nebo pachu éteru, a přestože se sám v životě zúčastnil mnohých rvaček, při pohledu na mrtvolu mu bylo vždycky na zvracení. Velmi zřídka se koupal a málokdy si měnil spodní prádlo. Dokonce se jednou na recepci u španělské královny dostavil neoholený s dvoudenním strništěm. Dnes takto zarostlí chodí i mnozí ministři, v té době to však znamenalo neodpustitelný prohřešek.

Soulož, nebo život!
Svou sexuální kariéru zahájil mladý Benito v 16 letech s prostitutkami v městečku Forlimpopoli, kam chodil do školy. Sám později přiznal, že návštěva bordelu byla v té době pro něho téměř každodenním rituálem. Jeho první stabilnější sexuální partnerkou byla ruská agitátorka Angelika Balabanová. Ta byla o čtrnáct let starší a záhy Mussoliniho sama opustila pro jeho sobeckou a násilnickou povahu. Během své čtyřměsíční učitelské kariéry měl známost s jistou vdanou paničkou Luigiou, jejíž manžel byl profesionální voják. Rovněž tato známost skončila pro jeho hrubé a neomalené chování.

V roce 1909 se Mussolini zamiloval do jisté Augusty Guidiové, která byla dcerou milenky jeho otce. S touto dámou měl dokonce vážné úmysly, uvažoval o sňatku, Augusta však jeho “zaměstnání” politického agitátora nepovažovala za dostatečně stabilní a volila raději partnera se stálým příjmem – vzala si totiž za muže jednoho hrobníka. Mussolini pak svou lásku převedl na její mladší sestru Ráchel. Pod pohrůžkou ostře nabitou pistolí si pak na této dámě vynutil první soulož a příslib manželství. Ráchel neměla zejména zpočátku s Benitem lehký život. Společně s prvním dítětem žili v malém vlhkém bytě a třeli bídu s nouzí. Později, když přišli fašisté v Itálii k moci, nastaly přece jenom pro mladou rodinu trochu lepší časy. Také rozmnožování nepřišlo zkrátka. Ráchel porodila celkem pět dětí. Jedna z Mussoliniho vnuček, Alexandra, je dodnes členkou italského parlamentu.

Moc jako silné afrodiziakum

Repro Panax

Propagační pohlednice spojenců s názvem “Rentgenový snímek Mussoliniho mozku”. Sex v něm - na rozdíl od skutečnosti - své místo nemá.

Ve vlhkém bytě sekal Mussolini dobrotu, jenom občas prý štípl nějaké to děvče do zadku. Když se však dostal k moci, pocítil náhle nenasytnou sexuální chuť. Měl nutkavou potřebu souložit s každou ženou, která přišla do jeho kanceláře. Při svádění těchto svých návštěvnic postupoval velice hbitě, většinou se nenamáhal nejen zajít do postele, ale ani úplně sundat kalhoty. Souložil v rychlosti na zemi nebo na hraně stolu, celý akt trval většinou maximálně dvě minuty. Sám se sice nemyl, ale pomilenkách vyžadoval, aby byly čisté a voněly nejraději nějakou těžkou vůní. Také dával přednost ženám macatějších tvarů s velikými prsy.

Nejvýznačnějšími Mussoliniho milenkami byly Ida Dalserová, která mu porodila mentálně narušeného syna Benita Albina a sama posléze skončila v blázinci. Vášnivou láskou plál k šéfredaktorce fašistického listu Gerarchia Margaritě Sarfatti a francouzské herečce Magdě Coraboeufové. Nejslavnější oficiální milenkou však byla Clara Petacciová. Když se s ní Mussolini ve svých 54 letech seznámil, bylo jí 24 let, byla ženou italského leteckého důstojníka, se kterým se později rozvedla. Měla zelené oči, dlouhé nohy a velká prsa, která Mussolini zbožňoval, byla sentimentální a spíše trochu hloupá. Koupil jí byt na Piazza Venezia, kde jí téměř denně navštěvoval.

Byla to právě Clara, která byla společně s Mussolinim zastřelena italskými partyzány na útěku. Oba byli zastřeleni a na korbě nákladního auta odvezeni do Milána. Tam byly mrtvoly Benita a Clary pověšeny na lampách pouličního osvětlení za nohy na Piazzale Loreto. Clařina sukně přepadla přes obličej a odkryla její nahé tělo. Partyzáni pak vylezli nahoru a upevnili jí sukni mezi nohama, aby pohled na mrtvoly nevzbuzoval pohoršení.