Očkování
Nežádoucí účinky: každá mince má rub a líc
V posledních dvaceti letech došlo k významnému posunu pohledu na léčiva. Lék (tedy i očkovací látka) musí splňovat podmínky nejen účinnosti, ale také bezpečnosti. Vývoj, příprava, výroba, skladování a distribuce podléhají četným náročným a pravidelným kontrolám, a proto jsou dnešní léky obecně vysoce bezpečné.
Místní reakce
Lokální, tedy místní reakce po podání vakcíny se
projeví v místě vpichu. Podle závažnosti se rozlišují lehké a vážné. Vznikají
bezprostředně po očkování do 12 až 48 hodin. Mezi lehké lokální reakce patří
mírná bolest, otok a zarudnutí v místě vpichu. Vývoj těchto
reakcí je příznivý, protože příznaky ustupují během jednoho až dvou dnů. Vážné
lokální reakce jsou zatvrdlina nebo dutina obsahující bakteriální hnis
(absces) v místě vpichu. Lehké lokální reakce jsou ve srovnání s vážnými
reakcemi častější a vznikají zhruba u jedné pětiny očkovaných osob. Závažné
lokální reakce se vyskytují velmi zřídka, tedy přibližně u jednoho ze 100 000
očkovaných osob.
Celkové reakce
Vznik celkových reakcí po očkování je závislý na
druhu a typu očkovací látky. Celkové mírné nežádoucí účinky představují
teplotu nepřesahující 39°C, bolest hlavy, zvracení, průjem, zácpu, zduření
lokálních mízních uzlin apod. Tyto reakce se mohou objevit již po
několika hodinách nebo do 7. až 10. dne po očkování. Jejich
průběh není závažný, příznaky jsou dočasné a po několika dnech vymizí bez
následků. Vedle lehkých a mírných nežádoucích účinků mohou po očkování ve velmi
ojedinělých případech vzniknout i závažné celkové reakce. Projevují se jako
neutišitelný pláč (u kojence nebo batolete) trvající déle než 3
hodiny, horečka, křeče, neurologické příhody apod. Přestože závažné reakce
jsou výjimečné (tedy zhruba u jednoho z miliónu očkovaných), je třeba, aby lékař
provádějící očkování řádně informoval očkovanou osobu (případně rodiče
očkovaného dítěte) o možnosti výskytu reakcí a posoudil zdravotní stav očkované
osoby.
Jak zmírnit nebo předejít nežádoucí reakce
Četnost a závažnost
nežádoucích účinků je závislá na druhu očkování, na typu očkovací látky, na
způsobu podání očkovací látky a na zdravotním stavu očkované osoby. Všechny
vakcíny, které se dnes používají, jsou schvalovány Státním ústavem pro kontrolu
léčiv a každá výrobní šarže je velmi přísně a důkladně zkoušena podle
kritérií českého i evropského lékopisu. Navíc dojde-li k hlášení více
nežádoucích účinků (lehkých i závažných), než je přípustné, distribuce dané
výrobní šarže je pozastavena.
Před očkováním je lékař povinen zhodnotit zdravotní stav očkované osoby, zhodnotit možné riziko vzniku alergické reakce na účinnou nebo pomocnou složku vakcíny a posoudit vhodnost očkování. V některých případech lékař posuzuje prospěch očkování vůči možnému ohrožení z infekce například v epidemii apod.
Po podání očkovací látky se obecně doporučuje vyvarovat se fyzické námahy, slunění a jiných stresových situací (tzv. šetřící režim) po dobu 2 až 7 dní podle druhu očkování. Dojde-li ke vzniku závažných nežádoucích účinků, podávají se dodatečně léky zmírňující jejich průběh: léky proti teplotě, bolesti, otoku, léky pro úpravu tlaku apod. Léky předepisuje a doporučuje výhradně lékař. Lehké lokální reakce typu otok, zarudnutí, bolest v místě vpichu se neléčí, ale nechají se samovolně odeznít.
Může být očkování škodlivé?
Správné očkování (původně zabalená
očkovací látka podávaná v době její použitelnosti, správný způsob podání
vakcíny, dobrý zdravotní stav dítěte nebo dospělé osoby pro očkování apod.)
stimuluje imunitní systém očkované osoby, a tím ji chrání vůči infekčnímu
onemocnění, aniž by došlo ke vzniku závažných nežádoucích reakcí.
