Medicína

Je polední přestávka. Nacházíme se v americkém městě Cleveland v místnosti, která je něčím mezi poloprázdným skladem a kanceláří. Postupně se zde schází několik lidí navzájem si velmi nepodobných. Pohledná černoška kolem 30 let, velmi tlustý muž kolem padesátky, štíhlý a úctu budící asi šedesátiletý muž, asi dvacetiletý mladík a pár dalších. Jak přicházejí, usedají do kruhu. Mezi nimi já, jediný Evropan a také jediný, kdo není patologický hráč.

Štíhlý muž, který se těší přirozené autoritě, mě představuje jako lékaře, který léčí závislost a který sem přišel se dozvědět, jak lépe pomáhat hráčům. Host na takovémto setkání je čímsi naprosto neobvyklým, ale nikdo nic nenamítá. Ačkoliv se jistě navzájem znají, představují se: “Jsem John, patologický hráč (anglicky gambler), jsem Robert, patologický hráč, jsem Mary, patologická hráčka, jsem Petr, patologický hráč ...” Někteří z nich připojují pár slov o sobě. Tlustý muž se přidal nedávno, přestal hrát asi před týdnem, ostatní ho povzbuzují. John, který setkání zahájil, s hrou přestal už před mnoha lety a už dávno zaplatil dluhy. Ačkoliv si ho rodina i přátelé zase váží, říká o sobě nelítostně: “Byl jsem podvodník a zloděj, abych si opatřil peníze na sázky, kradl jsem a podváděl.”

Když skončí úvodní kruh, během něhož se přítomní představili, ptá se John Mary, jestli chce pokračovat. Souhlasí. Začíná předříkávat otázky, ostatní nahlas odpovídají, většinou kladně. Otázky pocházely z dotazníku, který známe z předchozího textu. Po chvíli mlčení se Mary rozhoduje a začíná mluvit o sobě. Mluví o tom, jak ze zdánlivě nevinné hry bingo se stala vášeň, která sužovala ji i její rodinu, jak kvůli hře zanedbávala děti a jak strašlivě se za to styděla. V jejím hlase je bolest. Ačkoliv jsou tito lidé navzájem tak nepodobní, každý z nich přesně ví, o čem Mary hovoří. Její krátká zpověď končí tím, že našla organizaci Anonymních hazardních hráčů a zatím je v pořádku. Je v tom obrovská úleva, ale všichni vědí, že ani Mary ani nikdo z přítomných nemá vyhráno. Dokonce ani John ne. Jsou ale na společné cestě, které se chtějí držet stůj co stůj.

Setkání končí závěrečnou modlitbou klidu. Všichni společně opakují: “Bože, dej mi klid přijímat věci, které nemohu změnit, odvahu měnit ty věci, které mohu, a moudrost mezi nimi rozlišovat.” Pak vstávají ze svých míst, loučí se a navzájem objímají. Rychle vycházejí ven a rozjíždějí se do svých podniků a kanceláří. John, který mě veze ve svém autě, mi ještě stihne dát adresu jednoho zařízení, které léčí patologické hráče. To už je ale jiná kapitola.

Otevřená skupina patologických hráčů vedená odborníky se na pavilónu 31 Oddělení pro léčbu závislostí v Psychiatrické léčebně Bohnice schází jednou týdně každou středu od 16:30 (kromě státních svátků). Počet účastníků se pohybuje asi od 10 do asi 50, někdy přicházejí i příbuzní a přátelé.

Jaká jsou pravidla a podmínky účasti? Přijít může každý, nesmí být ale pod vlivem alkoholu nebo drog. Jeho jméno není důležité a nemusí ho uvádět. Také nikoho nenutíme, aby o sobě mluvil, když nechce. Lékař nebo psycholog, který tuto skupinu vede, je vázán povinnou mlčenlivostí. Diskrétnost očekáváme i od účastníků skupiny.

Když vedu tuto skupinu já, obvykle se skládá z následujících částí:

1. Nejdříve se ptáme těch, kdo se léčí ambulantně, na jejích zkušenosti a přivítáme nové účastníky. Těch se ptáváme na jejich tři hlavní důvody, proč chtějí přestat hrát.

2. Pak následuje posilování motivace. Účastníci jeden po druhém odpovídají např. na následující otázky:

• Jaký byl můj nejhorší zážitek související s hazardní hrou?
• K posilování motivace používáme i otázky z dotazníku Anonymních hráčů, který je uveden na začátku této knihy a jeho společné vyhodnocení.
• Jaké jsem měl fantazie o hazardní hře, jaká byla skutečnost?
• Jaké finanční nebo jiné ztráty mi hazardní hra způsobila? (Jednou jsme např. nechali kolovat klíček od auta a ptal se účastníků kolik osobních aut prohráli.)
• Kdy jsem se kvůli hraní nejvíc styděl?
• Kdy jsem kvůli hazardní hře jednal v rozporu se svými zájmy?
• Jak jsem hraním ubližoval sobě nebo druhým?
• Jaké duševní potíže a poruchy myšlení jsem v souvislosti s hazardní hrou pozoroval? (Viz např. už popsaný blud spořitelny.)

3. Pak následuje nácvik některého účinného postupu, jak problém s hazardní hrou překonat. Sem patří mnoho z toho, o čem jsme už hovořili, např.:

• Semafor
• Třístupňová obrana
• Typický spouštěč a jak se mu vyhnout
• Třináct způsobů zvládání touhy po hře
• Jak zlepšit mezilidské vztahy
• Jak dát do pořádku své finance
• Rozvrh dne a životní styl

4. Zakončit je vhodné pozitivně, např. takto:

• Jedna konkrétní věc, kterou udělám pro překonání svého problému v nebližších dnech?
• Jak si udělat radost zdravě a bezpečně?
• Jak vylepším svůj životní styl?
• V čem jsem nyní moudřejší než dříve?