Medicína

Tuto nebo podobnou otázku si asi někdy v životě položil každý člověk. Mě napadla, když jsem měl silné bolesti. Pak jsem si uvědomil, že kdybych se zabil, mohl bych se podle orientálních náboženství narodit v příštím životě např. v Indii v nějaké chatrči a od útlého dětství zápasit o základní prostředky, abych se naučil vážit si života. Různá náboženství a mystikové různých dob i tradic se shodují v tom, že smrt těla ještě neznamená smrt ducha. Před útěkem ze života varují i lidé, kteří prožili klinickou smrt a tak trochu na “druhý břeh” nahlédli. Jestliže někdo předčasně dobrovolně odejde ze života kvůli bolesti a utrpení, asi tím nic nevyřeší. Pouze své problémy přenese z jedné roviny bytí do druhé, kde není jejich zvládání o nic snazší. John pocházel z dobré rodiny, Dostal náležité vzdělání. Stal se z něj úspěšný obchodník. Šťastně se oženil a vše nasvědčovalo, že povede život spokojeného Američana vyšší třídy. Jeho neštěstím se staly sázky na výsledky sportovních utkání. Se sázkovou kanceláří udržoval spojení i během svých pracovních cest do Evropy. Po čase mu jeho příjmy přestávaly stačit. Následovala zpronevěra peněz, nekryté směnky, skandál a policejní vyšetřování. Z člověka patřícího ke smetánce se rychle stával vyděděnec, zloděj, podvodník. Bývalí přátelé se ho stranili. Jeho manželství se rozpadalo. V té době přemýšlel o sebevraždě. Za pomoci odborné léčby a organizace Anonymních hráčů (na setkání Anonymních hráčů jsem ho poznal) problémy nakonec zvládl a přestal hrát.

Vezměte si prosím z Johna příklad. Myšlenky na sebevraždu, zejména pokud se vracejí, jsou dalším dobrým důvodem proč přestat hrát a vyhledat odbornou pomoc!