Medicína

Recidiva – selhání, nebo užitečná zkušenost ?


Kategorie: Problémy s hazardem 
08.únor 1999
.

Co v případě recidivy udělat?

Slovo “krize” se skládá v čínštině ze dvou znaků. Ten první znamená nebezpečí, ten druhý příležitost. Recidiva je krizí a je nebezpečná tím, že se patologický hráč po kratší, nebo i dlouhé době vrací k hazardní hře. Příležitost spočívá v tom, že chyby mohou člověka hodně naučit a že je pak opatrnější. Nabízím příběhy, jak recidivu brát a jak ji nebrat.

Zdeněk po půl roce “sekání dobroty” zašel s kamarádem na pivo a v hospodě naházel do automatu padesát korun. Druhý den ráno se probudil s divným pocitem. Přemýšlel o tom, co bude v práci a jestli by šlo si na hodinku nebo dvě odskočit zahrát. Uvědomil si, že jde do tuhého. Řekl si něco, co tu raději nebudu uvádět. Pak strčil peněženku do stolu. “Do žádný hospody na svačinu, místo toho si namažu chleba,” napadlo ho. Když se kolem páté vrátil z práce domů řekl manželce: “Zase mě to táhne do hospody a nechci se dostat do maléru. Co kdybychom šli k Juřicovým, už víckrát nás zvali?” Kdybych Zdeňkovi radil, aby nechodil do hospod a nezkoušel hrát ani o malé částky, možná by to dřív nepřijal. Teď na to přišel sám a má to pro něj daleko větší cenu.

I Ondřej byl nějaký čas v pořádku. Také on znovu začal s hazardní hrou. Nejdřív si říkal, že bude hrát jenom do 500 korun, pak do tisícovky, pak že musí vyhrát zpátky to co prohrál, že přece musí nad tou pitomou mašinou vyhrát. Když si nadělal spoustu nepříjemností, začal uvažovat o tom, že stejně nemá smysl přestávat, když má slabou vůli. To, co se stalo, si velmi vyčítal a před smutkem a zoufalstvím utíkal znovu ke hře. Setkali jsme se s ním v dost špatném stavu. Kde udělal chybu? Samozřejmě nejlepší by bylo vůbec nehrát. Ale když už začal, měl co nejrychleji přestat. Odkládat zastavení recidivy a dávat si určité hranice u patologických hráčů většinou nefunguje. Recidivu tedy podcenil jako něco nevýznamného. Recidiva je vážná věc a vyžaduje pozornost. Dá se přemoci, ale ne s jednou rukou za zády. Stejnou chybu je recidivu přecenit. Recidiva, jak už víme, neznamená slabou vůli. Neznehodnocuje ani to dobré v životě, co se uskutečnilo v období rozumného jednání před ní. Čím dřív jí kdo zastaví, tím snadněji bude na to dobré v životě navazovat. Recidiva neznamená, že nemá smysl se snažit. Znamená pravý opak. Je potřeba přidat!

Co v případě recidivy udělat?

1. Recidivu co nejrychleji zastavit. Pokud to dokážete, následuje bod 2., pokud ne, bod 3.

2. Po té, co jste recidivu zastavil, si důkladně přemýšlejte o tom, v čem vám tato zkušenost byla užitečná. Samozřejmě ještě lépe je moci si o tom s někým rozumným pohovořit. Někomu se přemýšlí lépe s papírem a tužkou: může si tak recidivu popsat a vyvodit z ní písemné závěry do budoucna.

3. Zejména kdybyste nedokázal zastavit recidivu sám, hledejte pomoc. Takovou pomocí může být odborník, centrum krizové intervence, linka důvěry, blízký člověk, zdravotnické zařízení. Až recidivu zastavíte, následuje bod 2, tedy vyhodnocení recidivy jako zkušenosti. To vám může ušetřit podobné problémy v budoucnu. Ve velké výhodě je ten, kdo je na recidivu připraven. Samozřejmě to neznamená ji předpokládat nebo dokonce přivolávat. Ve spoustě domů jsou přece také instalována hasicí zařízení, i když nikdo nepředpokládá, že by tam hořelo. Podobně vy buďte na recidivu připraven, zároveň jí ale předcházejte. Kdybyste se však vrátil k hazardní hře, mějte v záloze konkrétní plán. Pro inspiraci uvádím příklad. Vy si samozřejmě sestavte svůj vlastní, který bude odpovídat vaší situaci. Následující plán ke zvládnutí recidivy si připravil Honza:

1. Přestanu hrát.

2. Zbylé peníze odevzdám manželce, požádám ji, aby mi v příštích třech týdnech dávala nejvýš padesátikorunové částky na den (ne najednou, ale vždy každý den po padesátikoruně).

3. Na nejbližší týden si udělám podrobný rozpis každého dne, abych se zaměstnal něčím, co nejde s hraním dohromady.

4. Nejméně jednou týdně po dobu půl roku budu chodit na doléčovací skupinu nebo do skupiny Anonymních hráčů.

5. Kdybych dostal silnou chuť hrát nebo nebyl schopný dostát svým předsevzetím, ihned zavolám Centrum krizové intervence Psychiatrické léčebny v Praze 8, telefon 84 01 66 66.

Co bude dál po léčbě to nevím, protože nemám kde bydlet, nemám občanku, prakticky vůbec nic. Ale když si během léčby najdu bydlení a práci, tak chci splatit dluhy a žít normálně jako ostatní s denníma radostma i starostma.
Patologický hráč, který se před příchodem do léčebny pořezal na krku

      Úspěch je neúspěch
      Když se nic nedaří, což se stává
      a cesta, kterou jdeš, je strmá, srázná,
      když zásoby se tenčí, dluhy narůstají,
      chceš se smát, ale je ti do vzdychání,
      když starosti ti trochu ohýbají záda,
      chceš-li, odpočívej, ale vzdát se by byla zrada.

      Život je záhada s vrtochy a náhodami,
      to jsme všichni zakusili sami,
      neúspěch často přichází, bolí,
      mohli jsme, kdybychom více chtěli,
      proto se nevzdávej, i když cítíš blízkost pádu,
      musíš dál, poslechni moji radu.

      Úspěch je neúspěch obrácený naruby,
      je stříbrný lem černého mraku pochyby,
      upni se k tomu zbarvení, když jsi nejvíc bit,
      tehdy je nejhůř, ty nesmíš povolit.

      Odpověď je blízko, jen se zdá vzdálená,
      noc mohla být dlouhá, bezhvězdná,
      ale vede jistá cesta z tísnivého času:
      vzchop se právě teď a tvář obrať k jasu.

      Paramahansa Satjánanda

Autor: Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.