Léčiva
Popsání genomu umožní přesněji zacílit léky
Urychlení (a zlevnění)
zavádění nových léků
je příslibe m,
že...
více nemocných bude možno vyléčit léky
Farmakoterapie bývá nejlacinější léčebnou metodou. Zavedení léků pro vředovou chorobu žaludku omezilo na zanedbatelné minimum nutnost chirurgických zásahů, což jen v USA ušetřilo zdravotním pojišťovnám tři miliardy dolarů ročně. Zavedení účinné farmakoterapie Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci a široké uplatnění hormonální substituce v klimakteriu by znamenalo velké dobrodiní pro milióny lidí a obrovskou úsporu na nákladech za zdravotní péči.
indikace léků se zpřesní a zvýší se jejich účinnost a bezpečnost
Zpřesnění indikací nových (ale i starých) léků by mohlo být pro zisk farmaceutického průmyslu kontraproduktivní. Zatím se totiž plýtvá vysokými sumami za užívání léků, které 10 až 35 procentům nemocných jimi léčených nepomáhá. Pokroky ve farmakogenetice pomohou lékaři k tomu, aby léčil hypertenzi nebo depresi hned od začátku lékem, který je pro ně nejvhodnější.
bude výraznější tendence předcházet rozvoji nemoci
Farmaceutický průmysl zahájí rozsáhlé programy, které budou
odhalovat rizikové skupiny obyvatelstva, jimž hrozí nádorové onemocnění,
infarkty, schizofrenie nebo Alzheimerova nemoc. Tito lidé by mohli užívat léky
preventivní a být sledováni, aby bylo možno zachytit první známky
onemocnění.
Zavedení neškodné a účinné tablety proti obezitě by znamenalo
velký pokrok v prevenci kardiovaskulárních nemocí, komplikací diabetu
a snížilo by i riziko zlomenin kostí u starých lidí.
Počítačové
modelování a práce s tkáňovými kulturami sníží počet laboratorních zvířat
nutný k ověření účinku léků. Také počet klinických studií a počet
nemocných, kteří jsou do nich zařazováni, bude možno snížit počítačovým
modelováním.
V období 1990 až 1994 zavedla každá z deseti největších farmaceutických firem každé dva roky v průměru jeden nový lék představující novou kvalitu. Kdyby tyto firmy chtěly udržet dosavadní 10procentní roční nárůst zisku, musely by podle odhadu firmy Andersen Consulting zvýšit produktivitu v tomto ohledu desetkrát – tedy zavádět rok co rok pět nových léků s ročním prodejem ve výši 350 milionů dolarů.
Toho mohou farmaceutické firmy dosáhnout fúzí, vytvořením ještě větších průmyslových gigantů a v důsledku toho snížením režijních výdajů. Mohou také vytvářet aliance ad hoc při vývoji určitého nového léku a získávat špičkové vědecké pracovníky univerzit nebo nezávislých výzkumných ústavů. Zvýšení produktivity se hledá také v reorganizaci výzkumných týmů do malých, dynamických, téměř zcela autonomních jednotek, které se jen občas scházejí s ostatními jednotkami na společných konferencích.
Místo zvířat budou počítače
Poroste rovněž význam servisních společností, které se specializují na práci na jednom z článků potrubí “lékovodu”. Jde o biotechnologické společnosti, které získávají informace o genomu, firmy prodávající celé knihovny sloučenin získaných metodami kombinatorní chemie, firmy provádějící preklinický výzkum, kde se práce přesune především na výzkum v tkáňových kulturách a na počítačových modelech, což nahradí do značné míry nutnost provádět experimenty na vysokém počtu laboratorních zvířat. Klinický výzkum budou stále častěji provádět společnosti tzv. Clinical Research Organization (CRO), kde se předpokládá větší objektivita při hodnocení účinků léků, než když klinický výzkum organizují pracovníci výrobce.
Bude také možno snížit počet nemocných zařazovaných do výzkumných studií, poněvadž vyšetření genomu nemocných umožní vytvořit homogennější soubory, kde diagnóza bude definována geneticky. Tím se sníží vysoká variabilita v účincích léků. Příkladem zde může být skupina vytvořená nemocnými se stejným profilem enzymů cytochromu P 450. To povede k daleko těsnější korelaci mezi dávkou léku a jeho koncentraci v krvi. Homogenní koncentrace léku v krvi u celé skupiny bude mít za následek snížení variability ve výsledcích terapie.
Konec “dopravní zácpy” v lékovodu?
Farmaceutická firma si tak bude kupovat výsledky výzkumu, které potřebuje jako podklady pro registraci léku. Malé výzkumné firmy se mohou účelně úzce specializovat na vývoj a aplikaci nových nejplodnějších metod, které nejrychleji odpoví na otázky stanovené podle cíle výzkumu Zaměstná přitom stálé, vysoce erudované odborníky, kteří s takovými metodami pracují, a zaručí jim trvalé zaměstnání díky víceméně trvalému přílivu zakázek od řady farmaceutických koncernů. Znamená to pokrok ve srovnání s dosavadním stavem, kdy práce na některém z článků “lékovodu” vedla k jakýmsi dopravním zácpám a kdy se muselo čekat ve frontě před dočasně a krátkodobě nadměrně využívaným ojedinělým drahým přístrojem, aby pak takový přístroj zůstal delší čas nevyužit. Servisní firma může svým článkem “lékovodu” prohánět větší množství potenciálních léků současně.