Medicína

Na počátku specifické léčby stál objev původce záškrtu (toxinu produkovaného difterickým bacilem) a zbraně proti němu – antitoxinu. Další rozvoj přinesla ve 20. letech tohoto století léčba cukrovky inzulínem. A teprve pak, po etapě léčiv přirozeného nebo skoro přirozeného původu (kromě antitoxinů a inzulínu k nim patřil i hormon štítné žlázy a podobné látky), začala éra přípravy léčiv chemickou cestou.

Když Paul Ehrlich se svými spolupracovníky hledal na počátku tohoto století látku, která by na sebe navázala a ničila původce pohlavní nemoci syfilidy – mikroorganismus Treponema pallidum, vycházel z pokusů s atoxylem, derivátem kyseliny arzeničné. Ehrlich byl současně biologem a chemikem; proto na infikovaných zvířatech vyzkoušel stovky chemicky připravených sloučenin. Uspěl až v roce 1910 s tou, která měla pořadové číslo 606. Touto látkou byl diaminodioxyarsenobenzol a její objev a zavedení do praxe znamenal převratnou událost nejen v léčbě syfilidy, ale v dějinách chemoterapie vůbec.

Ehrlich dospěl ke svému objevu za podpory německé firmy Hoechst, která se tehdy soustředila hlavně na výrobu barviv; ostatně Ehrlichův výzkum byl inspirován právě poznatkem o různé aktivitě různých typů barviv živým buňkám.

Metoda zkoušení účinku většího počtu laboratorně připravených látek se ujala a rozšířila hlavně v Německu. Díky ní se podařilo objevit například lék proti malárii (atebrin) a v roce 1932 také první z antibakteriálních léků známých jako sulfonamidy.

Objevy spousty účinných léků a počínající rozvoj farmaceutického průmyslu brzy vedly k tzv. lékové explozi, která vlastně trvá dodnes. V jejich počátcích se léčebné možnosti obohacovaly rok co rok o nějakých padesát šedesát nových léků. Tedy léků skutečně nových, bez předchozí obdoby po stránce chemické nebo biologické (čili terapeutické). Léků kombinovaných nebo odvozených od existujících látek bylo nesrovnatelně víc.

Čtyřicátá a padesátá léta 20. století přinesla nejprve život zachraňující antibiotika a pak i protizánětlivé látky, schopné poradit si s bolestí, antituberkulotika, která zasadila smrtelnou ránu tuberkulózním sanatoriím; dále neuroleptika, odsuzující do lékařského muzea svěrací kazajky; vakcíny proti poliomyelitidě zachraňující miliony dětí; antidepresiva, nabízející mnohem lepší alternativu než sebevraždy nebo léčbu elektrickými šoky; diuretika a i další hypertenziva, prodlužující život lidem s vysokým krevním tlakem; antikoagulancia, bránící srážení krve, a tím i fatálním cévním mozkovým příhodám; perorální antidiabetika pro léčbu diabetu II. typu a mnohá další léčiva.

Na základě těchto úspěchů dosáhla farmakoterapie prvního vrcholu své popularity. Svět začínal věřit, že už chybí jen málo a budeme mít “pill for every ill”, tabletku na každou chorobu. Z tohoto snu jsme byli probuzeni drasticky, když 60. léta přinesla několik lékových katastrof.

70. léta se proto odehrávala v atmosféře mnohem pečlivějšího zvažování poměru prospěchu a rizika. Nejprozíravější farmaceutické firmy začaly mocně investovat do výzkumu, na jehož konci měly být léky nejen účinnější, ale také bezpečnější. Díky tomu farmaceutický výzkum, vývoj a výroba zažívají v 80. letech (a ještě více v 90. letech) doslova renesanci a druhý vrchol své popularity.Zpřísněným schvalovacím řízením prošly a do klinické praxe byly zavedeny stovky moderních léků, které znamenaly přelom, nebo aspoň zásadní zlepšení v léčbě dlouhé řady chorobných stavů: chřipky a oparů, akné, psoriázy, astmatu a alergií, obezity a osteoporózy, řady kardiovaskulárních i nervových onemocnění, deprese a úzkostných stavů, epilepsie a tak dále.

Vývoj však zdaleka nekončí. Biotechnologie nesporně přinese lepší možnosti léčby virových chorob od nachlazení po AIDS. Ostatně při snahách o jeho zvládnutí odhalují celou řadu buněčných tajemství, která nejspíše pomohou léčit i spoustu dalších nemocí. Přepokládá se nalezení látek, schopných například urychlit hojení, a když ne zvrátit, tak alespoň zastavit nádorové bujení, anebo zpomalit proces stárnutí.

To není sci-fi, je to reálný, i když trochu předčasný pohled do laboratoří a počítačových databází největších a nejvyspělejších farmaceutických firem.