Léky a lidé

Které léky nepatří za volant


Kategorie: Léky a lidé 
23.září 2002
Podle předpisů platných v ČR nesmí řidič usednout za volant, je-li pod vlivem alkoholu, drog či léků, které by mohly omezit jeho schopnost řízení. Prokázat alkohol v krvi a odhadnout jeho účinky není velký problém.
S léky, které mohou způsobit stejné, nebo dokonce větší potíže, je to složitější - pro řidiče i pro kontrolní orgány. Nabízíme Vám přehled léků a jejich účinků na řidiče.

Každá čtvrtá dopravní nehoda souvisí přímo či nepřímo s užitím nejrůznějších léků či drog. Zdaleka to tedy není jen alkohol, po jehož požití bychom neměli nikdy a za žádných okolností řídit jakýkoli dopravní prostředek, obsluhovat složitá technická zařízení nebo vykonávat náročné a odpovědné duševní práce.

Nejčastějším mechanismem, jímž se na dopravních i jiných nehodách a úrazech podepisují léky, je tzv. sedace - tedy stav ospalosti a malátnosti, snížené pozornosti a prodloužené reakční doby, zhoršených psychomotorických schopností a celkového poklesu duševní i tělesné výkonnosti.

Podobné nežádoucí účinky jsou nepříjemné pro každého. Nebezpečné jsou však zejména u řidičů, a především pak u těch, kdo obsluhují dopravní prostředky hromadné přepravy - tedy u řidičů autobusů, strojvůdců nebo pilotů dopravních letadel, kde ohrožují zdraví a životy nejen jich samotných, ale i desítek nebo stovek dalších lidí.

U léků užívaných k navození spánku, ovlivnění psychického stavu nebo tlumení bolesti takové účinky logicky očekáváme, a buď je tedy před aktivitou vyžadující plnou a soustředěnou pozornost nepožíváme, nebo naopak po jejich aplikaci tyto aktivity nevykonáváme.

Sedativní účinky však mohou mít i některé skupiny léků, u nichž bychom je neočekávali a kde s nimi nepočítáme - např. léky proti vysokému tlaku nebo alergické rýmě. I nežádoucí účinky těchto zdánlivě nevinných léků mohou snížit pozornost či prodloužit reakční dobu natolik, že se stanou bezprostřední příčinou nehody. Mohou dokonce vést i k tolik nebezpečným mikrospánkům, jejichž následky mohou být fatální.

U některých léků jsou tyto nežádoucí účinky pravidlem, a objevují se tedy vždy a u každého, neboť vyplývají z mechanismu účinku léku.

U jiných je lze předpokládat pouze při požití léku ve vyšší dávce nebo kratším intervalu po sobě, ve spojení s jinými léky nebo alkoholem či na “předem připraveném terénu” - tedy zejména u osob nevyspalých, unavených, stresovaných např. jízdou v neznámém terénu nebo jinými extrémními podmínkami.

Nebezpečné na nich je nejen to, že se mohou dostavit neočekávaně a překvapivě, nýbrž i to, že si je člověk sám nemusí ani uvědomovat - mohou se projevit třeba až zmíněným mikrospánkem.

Na možné nežádoucí účinky léků na předpis by nás měl upozornit lékař, na nežádoucí účinky léků volně prodejných v lékárnách lékárník, a konečně ve volném prodeji mimo lékárny by se takové léky neměly objevit vůbec. Složitý legislativní problém však představuje situace, kdy kterýkoli z článků tohoto řetězce selže. Řidič nesmí před jízdou takový lék požít - to ovšem znamená, že musí být informován. Musí se tedy lékaře či lékárníka cíleně ptát a musí se také seznámit s příbalovým letákem každého nového léku, ať už mu jej předepsal lékař, či jej volně koupil v lékárně nebo např. v drogerii. Tuto odpovědnost z něj nikdo nesejme.

V České republice zatím neexistuje oficiální přehled léků, které za volant nepatří. Proto jsme se pokusili pro naše poměry přizpůsobit tabulku, kterou vypracoval Německý automotoklub.

Mnohem menší podezření v nás vzbuzují antidepresiva (léky užívané v terapii depresivních a úzkostných stavů), analgetika a antitusika (léky proti bolesti a kašli), neuroleptika (léky užívané v terapii nervových a psychických chorob), antihypertenziva a kardiotonika (léky ke snížení vysokého krevního tlaku a k povzbuzení srdeční činnosti), a zejména antialergika a antihistaminika (léčiva sloužící k léčbě různých alergií a astmatu). Nedostatečně se máme na pozoru i při užívání nejrůznějších volně prodejných léků proti nachlazení, kašli, bolestem, revmatismu, na uklidnění atd.

V našich tabulkách nenajdete:

  • Přípravky aplikované pouze injekčně nebo pomocí infuzí, neboť jejich aplikace patří pouze do rukou lékaře, a nepředpokládáme proto, že byste bezprostředně po ní mohli usednout za volant.
  • Místně aplikované přípravky (masti, krémy, gely atd.), neboť u nich je riziko celkového vstřebávání, a tedy i celkových nežádoucích účinků minimální.

V zásadě platí, že po požití kteréhokoli z léků uvedených v tabulce byste nejméně 8 až 12 hodin za volant usednout za žádných okolností neměli. Přečtěte si ještě Několik dobrých rad pro řidiče.

Autor: zpracováno redakčně