Asijská koření

Kde ho najdeme. Skořicovník čínský, Cinnamomum cassia, z čeledi vavřínovitých, Lauraceae, pochází pravděpodobně z Barmy a hojně se pěstuje v jižní Číně, ale také v Thajsku, Indočíně a Indonésii.

Část kvetoucí rostliny (1) a plody (3) skořicovníku

Botanický popis. Tento stálezelený strom dosahuje výšky až 10 metrů, ale v plantáži se udržuje řezem jako dva metry vysoký keř. Listy jsou vstřícné, jednoduché, kožovité s čepelí vejčitou nebo podlouhlou, s třemi až pěti souběžnými žilkami. Drobné žlutavé nebo bělozelené květy jsou v řídkých vrcholičnatých květenstvích. Plod je modročerná vejcovitá bobule uzavřená ve zduřelé číšce obsahující hnědé semeno.

Jaké jsou příbuzné druhy? Příbuzným druhem je skořice cejlonská, Cinnamomum zeylanicum, původem ze Srí Lanky, který poskytuje kvalitnější surovinu, tzv. cejlonskou skořici. Její svitky jsou tenké, okraje se charakteristicky svinují dovnitř, čímž vznikají jakési dvojtrubky.

Obsahové látky. Drogou je kůra (Cinnamomi cassiae cortex) a výhonky obsahující až 2 procenta silice, dále sacharidy, sliz, třísloviny, asi 1,3 procenta šťavelanu vápenatého, beta-sitosterol aj.

Květ (2) a          sušená kůra (4)

K čemu se užívá. Užívá se při únavě a potížích v přechodu, bolestivé menstruaci, ztrátě chuti k jídlu, průjmových onemocněních, pomočování, revmatismu, výhonky potom při nachlazení a horečce. Sušená droga se užívá v množství 2 až 5 g denně. Připraví se odvar, který se pije dvakrát denně na lačno. Je však možno použít i prášku, kapslí nebo pilulek. Skořice by se neměla užívat v těhotenství a při hypertenzi!

Skořicovník jako koření. Skořice se používá celá nebo mletá ke kořenění pečiva, v cukrářství, v konzervárenství, při výrobě likérů apod. Přitom kůra skořicovníku čínského je hrubší a silnější, neuzavírá se do typických svitků, ale tvoří polouzavřené nebo ploché trubky. Je také poněkud méně voňavá a jemná než skořice ceylonská. Nezralé dužnaté plody skořicovníku čínského se vyznačují příjemnou vůní, sbírají se a exportují jako tzv. květy kassiové (cassia buds), neboť se mohou použít k destilaci skořicové silice.

Autor: Prof. Ing. Pavel Valíček DrSc.