Medicína

To, že jste vzal tuto knihu do rukou, byl dobrý nápad. Přečtěte si i její jiné kapitoly, abyste se v této problematice lépe orientovali. Kromě toho vám doporučujeme knihu K. Nešpora a L. Csémyho Alkohol, drogy a vaše děti, která vyšla v roce 1997 ve čtvrtém rozšířeném vydání. Dozvědět se o problému s drogou víc a mít možnost si o něm s někým pohovořit, je výborná věc. Přináší to úlevu. Partnerem k diskusi může být i psaný text, i když kniha nemůže vždy nahradit zkušeného terapeuta. Řada postupů uvedených v této knize získá na účinnosti tím, že při nich budete spolupracovat (např. otázky životního stylu, zastavení recidivy, zvládání rodinných problémů atd.). Podněty, které budete považovat za důležité, si zatrhněte nebo si je opište.

Podstatná informace, kterou vás nepotěším, je tato: Problémy s drogami u dětí, pokud se neřeší, mají často tendenci spíš narůstat nežli se mírnit. Nemění na tom ani plané sliby, brnkání na city rodičů a jejich citové vydírání. Už proto je důležité jednat promyšleně a cílevědomě.

Druhou chybou je rezignace a přijetí problému s drogou jako něčeho s čím nemůže rodina nic dělat. Ani to není pravda. Máte možnost problém ovlivnit a pomoci. Tato pomoc bude účinnější, jestliže získáte další spojence (např. dobré léčebné zařízení) a jestliže si uvědomíte možnosti, které máte a k nimž se ještě dostaneme. Pamatujte ale jednu velmi důležitou věc: Čím dříve se začne problém zvládat, tím je to snazší.

• Buďte pro dítě pozitivním vzorem. K tomu je nutné, abyste mysleli i na své zdraví i na vlastní tělesnou a duševní kondici a abyste měli kvalitní zájmy. Rodič upnutý pouze na problémové dítě se jím dá snáze ovládat a vydírat. To by neprospělo nikomu.
• Vytvořte si rozumný životní styl. Kromě povinností by ve vašem životě měl být i aktivní odpočinek, přiměřeně spánku, význam má i zdravá výživa.
• Sami se návykovým látkám včetně alkoholu vyhýbejte. Alkohol a různé tabletky na uklidnění mohou být v náročných životních situacích zvláště nebezpečné.
• Nezavírejte se do sebe. Udržujte přátelské vztahy mimo rodinu. Nezapomínejte ani na vlastní dobré zájmy.
• Neváhejte vyhledat odbornou pomoc i pro sebe, jestliže cítíte, že je toho na vám prostě příliš. Užitečné bývají poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, linky důvěry, skupiny rodičů, jejichž děti mají problém s drogou, rodinná terapie v zařízeních, kde probíhá léčba atd. Pamatujte, že zvládáním vlastních problémů zvyšujete zároveň možnost ovlivnění dítěte. Položte si otázku, co by bylo vaším největším problémem, kdyby bylo dítě v pořádku.
• Nezanedbávejte sourozence dítěte zneužívajícího návykové látky. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi, problémem v rodině trpí a vaši péči a váš zájem potřebují. Nezanedbávejte bezpečnost dalších lidí ve společné domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim může být velmi nebezpečný, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je také třeba myslet na to, aby se drogami, které dospívající domů přinesl, neotrávil mladší sourozenec.

• Neplaťte dluhy, které vznikly kvůli drogám, leda by se dotyčný rozhodl pro léčbu a dobře v ní spolupracoval.
• Neomlouvejte dítě ve škole nebo v práci, kam není schopné jít kvůli drogám.
• Pomoc při problémech s úřady, soudy atd. podmiňujte ochotou se jít léčit a abstinovat.
• Tvrzení, že snižuje dávky a že brzy přestane, berte s rezervou. Bude vám možná tvrdit, že tomu rozumí lépe než vy, to ale není pravda. Jeho myšlení ve vztahu k drogám není nezúčastněné a objektivní. Rozhodně se nedejte vmanévrovat do pozice člověka, který tomu nerozumí, a proto dělá vše, co mu závislé dítě navrhne.
• Vyhněte se nadměrné péči při zotavování se z následků braní drog. Pokud dojde k vážnějšímu ohrožení tělesného nebo duševního zdraví, volejte lékaře, i když dítě nebude souhlasit.
• Nefinancujte braní drog, nepodporujte ho a neusnadňujte ho. Rodiče by měli zabezpečit cenné předměty a nenechat se okrádat. Krádež nemusí uskutečnit dítě, ale jeho známí, kterým dluží za drogy. Jestliže začalo dítě zneužívat pervitin nebo opiáty, bývá otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníze, šperky a další cenné předměty. Nejde tu jen o majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné věci, totiž rozvoji závislosti. Argument, že by si dítě opatřilo prostředky jinak, např. prodejem drog, prostitucí nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokračovat, je pravděpodobné, že k tomu stejně dojde.
• Nedejte se vydírat. Vyhrožování braním drog, útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je častým způsobem vydírání rodičů. Všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Tím, že rodiče pod jejich tlakem ustupují, riziko nesnižují, ale naopak zvyšují. Argument “dám si drogu, protože jste...” se dá použít k čemukoliv. Pokud na něj rodič přistoupí, jen tak závislost odměňuje a posiluje.
• Nedejte se vydírat pochybnými známými dítěte, kteří na vás vymáhají peníze, jež jim dítě údajně dluží za drogy. Z jiného telefonu, než je váš, ohlaste celou záležitost na policii a s policií spolupracujte. O úmyslu informovat polici vyděračům neříkejte. Nemůžete mít jistotu, že zaplacením peněz by celá záležitost skončila. Možná by se právě naopak stalo dítě pro překupníky s drogami o to přitažlivější.

Dobrou dobou k vážné debatě bývá doba odvykacích potíží nebo kocovin (neboli dojezdů, jak se říká u drog). V tomto stavu bývá postižený přístupnější návrhům, aby vyhledal léčbu a pomoc. Návrh k léčbě přijme dítě spíš v situaci, kdy má problémy se zákonem nebo v jiných oblastech života. Je to tedy velmi vhodná doba k tomu léčbu navrhnout.

Naučte se s dítětem o alkoholu a drogách hovořit. Pokud bude dítě nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřete si protiargumenty. Můžete k tomu použít tuto knihu i další publikace vydané v rámci programu FIT IN.

Příklady nezdravých rodinných pravidel:

• O drogách spolu nemluvíme, aby se ten, kdo s nimi má problém, nerozrušil.
• Děláme, jako kdyby se nic nedělo. Nejdůležitější ze všeho je, aby se to nedozvěděl nikdo mimo rodinu.
• Zakrývání problémů s drogami je jediným možným projevem lásky.

Příklady zdravých rodinných pravidel:

• Žádní známí dítěte, kteří berou drogy, do bytu nesmí.
• Rodiče mají právo vědět, kde jejich nezletilé dítě je a co dělá.
• O dalším postupu se rodiče dohodnou a postupují společně.

Dítě by mělo vědět, jaké důsledky bude mít jeho jednání. Mělo by mu být jasné, že je pro něj výhodnější, když se bude chovat přijatelně. Nedělejte ale “dusno” zbytečně dlouho. Parta a nevhodní přátelé by se tím stávali pro dítě přitažlivější.

Poctivé úsilí o změnu je třeba podpořit a ocenit
Dodávání odvahy a ocenění toho, co začíná dělat dobře, jsou velmi důležité. Posilujte sebevědomí dítěte. Možná, že vám dá hodně práce najít něco, zač dítě pochválit. I tak se o to pokoušejte. I když nejste spokojeni, dodržujte rovnováhu mezi kritickým postojem vůči chování dítěte (“nelíbí se nám, že bereš drogy”) a respektem vůči jeho osobnosti (“vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě”). Je třeba viděl silné stránky dítěte, jeho možnosti a dobré záliby, které má možná z předchozí doby a na které se dá navázat.

• Druhý rodič dítěte. Rodiče by se měli ve výchově problémového dítěte dokázat domluvit, i když jsou rozvedení nebo mají nevyřešené problémy mezi sebou. Jenom tak totiž nebude dítě uzavírat spojenectví s tím rodičem, který mu právě víc dovolí. To by se pak vymstilo oběma.
• Další příbuzní. Sem patří prarodiče, strýcové, tety, sourozenci atd. I když mohou být užiteční, buďte v tomto směru realisty. Např. nastěhovat dítě, které bere drogy, k prarodičům má většinou nepříznivý efekt. Prarodič bývá okraden, někdy i psychicky a fyzicky týrán a stav dítěte se zhoršuje. Problém, který obtížně zvládají rodiče středních let, prarodiče obvykle nezvládnou.
• Škola. Dost často bývá škola ochotna vyjít vstříc, jestliže doložíte, že dítě i rodina chtějí problém s drogou řešit.
• Užitečná může být i spolupráce s dalšími institucemi. Často až hrozba ústavní výchovy nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii mohou přimět dospívajícího přijmout léčbu.
• Vašim možným spojencem jsou i léčebná zařízení.
• Osvědčuje se také, když rodiče dětí s těmito problémy spolu hovoří v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace.

Úraz hlavy může způsobit krvácení dovnitř lebky a ohrozit život. Vliv drogy pak může příznaky nitrolebního krvácení maskovat.

Hrozba sebevraždou může a nemusí být míněna vážně. To ale není snadné rozlišit.

Pod vlivem drogy může člověk jednat nesmyslně nebo nebezpečně a ohrozit sebe nebo druhé. Jestliže vážné duševní problémy (např. halucinace a pocity pronásledování) trvají určitou dobu i po odeznění účinku drogy, hovoříme o toxické psychóze.

Ve všech těchto případech je třeba volat lékaře – záchrannou službu, ordinaci AT, psychiatra, praktického nebo i jiného lékaře. V naléhavých případech neváhejte zavolat záchrannou službu. Lékař může rozhodnout i o přijetí do lůžkového zařízení. Pokud je postižený nebezpečný sobě nebo okolí z důvodů duševní nemoci, může být přijat do ústavní léčby i bez svého souhlasu (taková léčba mívá zpravidla krátkodobý charakter). Zdravotníci jsou vázání povinnou mlčenlivostí.

1. Některé drogy, hlavně pervitin, kokain, ale i alkohol, pronikavě zvyšují riziko násilného jednání.

2. Možnost násilného jednání roste i v souvislosti s nepříjemnými duševními nebo tělesnými stavy po vysazení drogy.

3. Lidé, kteří berou drogy, jsou častěji obětí násilí ze strany druhých. To má více příčin. Tito lidé bývají neopatrní, mohou bezděky provokovat nebo mohou být vytipováni jako poměrně snadná oběť útoku.

4. Motivem k násilnému jednání může být i snaha opatřit si prostředky na drogu.

5. Děti, které byly vystaveny nadměrnému násilí, jsou více ohroženy i problémy s drogami.

6. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že děti a dospívající, kteří mají násilné sklony, jsou také více ohroženi problémy s drogami.

Jestliže sdílíte společnou domácnost s člověkem, který má s problém s drogou, můžete být vystaveni násilnému jednáním z jeho strany nebo ze strany jeho známých. Jak snížit toto riziko?

• Nebezpečné nebo bezohledné jednání a ani vydírání nepřecházejte mlčením. Rodiče jednoho mladého muže závislého na drogách si stěžovali, že jim syn opakovaně vyhrožoval, že zapálí dům. Doporučili jsme jim, aby ho upozornili, že pokud něco takového ještě jednou řekne (nebo dokonce udělá), že ohlásí věc policii.
• Nedopusťte, aby ve vaší rodině platila jiná pravidla než v normálním světě. Zde možná někdo namítne, že závislý na drogách je vlastně nemocný člověk. To je svým způsobem pravda. Ale chce-li mít výhody nemocného, měl by se řádně léčit. Považuje-li se naopak za zdravého, musí počítat s tím, že ponese zodpovědnost.
• Svěřte se svými problémy a obavami příbuzným, přátelům, profesionálním pracovníkům, kteří se touto problematikou zabývají. Možná u nich najdete konkrétní pomoc, radu i pochopení a porozumění. Právě to v této těžké situaci potřebujete.
• V nebezpečných situacích neváhejte volat policii.
• Uvažujte o tom, jak nebezpečnou situaci řešit dlouhodobě, případně se poraďte i s právníkem.
• Vůči lidem, kteří jsou na drogách závislí, nemá smysl uplatňovat fyzické násilí v naději, že se tak “vyléčí”. Fyzické tresty vztahy v rodině většinou zhorší, napadený na násilí reaguje často odporem, pocity ukřivděnosti a dalším braním drog.
• U závažnějších problémů s drogami je třeba trvat na tom, aby se člen rodiny léčil. Neváhejte to třeba opakovaně doporučovat a zdůrazňovat.

Nad 18 let. Nedobrovolná léčba není možná s výjimkou následujících situací:

• Člověk je nebezpečný sobě nebo okolí z důvodů duševní nemoci (například trpí pocity pronásledování nebo má halucinace).
• Léčbu nařídil soud, jestliže došlo v souvislosti s drogami k trestné činnosti. Realizace tohoto typu léčeb naráží ale v praxi na značné problémy.
• Na druhé straně ale rodina není povinna dítě ve věku nad 18 let živit, šatit, oblékat ani ho jinak podporovat. Samozřejmě to rodina může dělat. Ale bývá to vhodné podmínit tím, že dospělé dítě její pomoc použije k překonání svého problému, ne že ji bude zneužívat k prohlubování závislosti. Ale pozor: Nevyhrožujte něčím, co nemůžete nebo nechcete splnit. Ztráceli byste tím důvěryhodnost. A nejednejte zmateně a ukvapeně. Je možné, že od vás dospělé dítě odejde, nebo vaše vzájemné soužití se pro vás stane nepřijatelné. I v tom případě nezavřete dveře navždy. I když dítě odejde, je dobré být připraven mu pomoci, pokud přijme rozumné podmínky včetně léčby. Uchovejte si naději, dobrým spojencem je i přirozený proces zrání. Každý den, kdy dítě drogy nebere, zvyšuje jeho šance.

Jak z této slepé uličky ven? Na skutečné osamostatnění nebývá připraven ani dospívající nebo mladý dospělý, ani rodiče. Proto doporučuje J. Haley dítě začlenit zpět do rodiny za dohodnutých podmínek a trvat na dodržování pravidel, které určí rodiče. Musíte počítat s tím, že může být nutné trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít přehled, kde dítě je, co dělá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním stylem. Pomozte mu odpoutat se od nevhodné společnosti. To má pro překonání problému často podstatný význam. Jestliže vám potomek tvrdí, že si s lidmi, se kterými dříve bral drogy, chce povídat, tak lže nebo podceňuje nebezpečí. Někdy je možné uvažovat i o změně prostředí. Užitečné bývá změnit telefonní číslo a dítěti ho neříkat, či si nechat na čas odpojit telefon.

Až pak může dojít k skutečnému osamostatnění. I po té, co se dítě začne osamostatňovat, mohou rodiče potřebovat psychoterapeutickou pomoc. Předejde se tím tomu, aby rodiče zahlcovaly vlastní dlouho neřešené problémy.

Remcal: “Tahle kapitola se mi nelíbila. Některá vaše doporučení rodičům jsou moc drsná.”
Odpověď: Tvrdá láska je výhodná i pro vás. Určitě nechcete dopadnout jako jeden člověk závislý na drogách, který promrhal rodinný majetek. Jediné, co mu zbylo byla urna s popelem jeho matky, kterou nosil s sebou v tašce.