Medicína

Vztah něco za něco
Jeden partner bere drogy a ten druhý má hrb (nebo je o 20 let starší, nebo je to prostitutka, případně vše uvedené). Pokud bude chtít jeden přestat, dojde ve vztahu k nerovnováze, konfliktům a pravděpodobně i k rozchodu. Z tohoto důvodu nemusí být partner nápadem svého protějšku s drogami přestat nadšený.

Sadistický vztah
Braní drog jednoho umožňuje tomu druhému aby se choval sadisticky a zneužíval ho psychicky nebo i fyzicky. Nepřekvapuje, že sadistický partner nemívá na léčbě a překonání závislosti druhého zvláštní zájem.

Masochistický vztah
Partner, který drogy nebere, si dává trpně a pasivně ubližovat. Ani v tomto případě nebývá ochoten ani schopen podpořit druhého při překonávání závislosti.

Zhruba lze říci, že zdravé partnerství a drogy nejdou dohromady. Mnoha mužům na drogách nevadí, když jejich přítelkyně provozuje prostituci. Jen, když přinese drogy. Partnerství i sex ustoupily do pozadí.

Naiva: “Takže, když přestanu brát, bude hned všechno v pořádku?”
Odpověď: Čtěte prosím dále.

K podobné situaci může dojít i na pracovišti nebo v zdravotní oblasti. Drogy působí problémy. Problémy jsou nepříjemné a člověk před nimi utíká k drogám. Tím problémy jen odkládá a přidává k nim další, zase uniká k drogám a tak dokola. Tím, že člověk abstinuje, problémy ještě nevyřešil. Přestal si tak ale zbytečně přidělávat další a otevřel si cestu k rozumnému řešení. Časem zjistí, že jeho problémy se dají řešit jinak a to mu bude pomáhat ve zdravějším způsobu života. Některé častější problémy, se kterými se v manželstvích, kde překonávají problémy s návykovou látkou, setkávám, shrnuji v přehledu.

Problémy v partnerství a manželství, když člověk přestal s drogami

• Pocit můžete odreagovat nějakou tělesnou činností (klepáním koberců, štípáním dříví, během apod.). Jistý zahraniční terapeut doporučoval rozhádaným partnerům “souboj” za pomoci papírových “holí”. Takové “souboje” končívaly většinou smíchem a smírem.
• Pocit “rozpustit” pomocí některé relaxační techniky.
• Pocit potlačit a ovládnout se. Odměnou může být radost z vlastních schopností se ovládat.
• Být výběrově upřímný. Při výběrové upřímnosti si člověk klade tři otázky: 1. Je to, co chci říci pravda? 2. Je účelné to říci? 3. Je vhodné to říci teď? Ona zkoušela jakési nové jídlo podle receptu, který jí dala přítelkyně. Když on nezvyklou krmi ochutnal, dralo se mu na jazyk “to je hrozný”. Zarazil se naštěstí včas a uvědomil si, že to není tak docela pravda. Jídlo je pečlivě uvařené, dalo to ženě dost práce. Opravil se tedy v duchu na “nechutná mi to”. Položil si druhou otázku a dospěl k závěru, že je rozhodně účelné, aby to žena věděla. Pak si položil třetí otázku: “Je vhodné jí to říkat teď?” Dospěl k závěru, že ne a tedy diplomaticky odložil celou záležitost na následující den. Při večeři jí pak řekl: “Ta večeře je dnes výborná, mnohem lepší než včera.”
• Mluvit o svých pocitech, ne o partnerových špatných vlastnostech. Tedy místo “jsi hrozně nespolehlivá” je lépe říci “když jsi tak dlouho nešla, byl jsem dost nervózní”.
• Nepříjemné spojovat s příjemným, výtku s pochvalou.
• Řízené odreagování. Manželští poradci používají například techniku konstruktivní hádky. Při té se partneři učí si věci vyříkat bez vzájemného urážení a tak, aby se dospělo k přijatelnému řešení.

Na téma naštvání ještě jednu historku. Dvojice šla nakupovat. V jednom obchodě muže prodavač nezdvořile odbyl. On přesto slušně poděkoval a odešel.

Ona se pak zeptala: “Proč si k němu byl tak slušný?”
Odpověděl: Nenechám se přece vyprovokovat, abych byl jako on.

• Co partnerovi dělá radost. Jestli vás nic nenapadá, vhodně se ho nebo jí zeptejte.
• Co dělá radost vám a jestli to partner ví. Pokud ne, uvažujte o způsobu, jak mu o tom povědět.