Medicína

Psychickou závislost není možné úplně odstranit. Je ale možné zdravým a bezpečným způsobem života i dalšími postupy ji oslabit tak, že nechá člověka na pokoji.

Vzít si drogu je pravý opak toho co chcete. Je to jako by někdo zkoušel onoho spícího hada závislosti šimrat pod bradou.

Remcal: “Slyšel jsem o někom, kdo bere drogy dlouhodobě a má to pod kontrolou.”
Odpověď: Někdo se často vytahuje. Kdybyste se zeptal lidí z okolí toho člověka, možná by vám řekli něco jiného. Ale i kdyby to byla pravda, není jisté, jak dlouho mu sebeovládání vydrží. Riskuje a může na to doplatit.

Naiva: “Máte pravdu, že pervitin se mi ukočírovat nedařilo. Ale mohla bych si aspoň občas zakouřit trávu.”
Odpověď: Dost lidí, s nimiž jsme se setkali, má s trávou neboli marihuanou špatné zkušenosti. Oslabuje totiž jejich schopnost se ovládat i ve vztahu k jiným drogám. Pokud mají nějaké duševní problémy, často je konopí zesiluje. Navíc je mrzuté, že tato droga působí nepříznivě na paměť. Míchat marihuanu s jinými drogami včetně alkoholu, to už je vůbec kaskadérství a nesmysl.

Remcal: “Snad mi nechcete namluvit, že bych měl přestat i pít alkohol.”
Odpověď: Je to dobrý nápad. Před listopadem 1989 měli lidé závislí na drogách často velký strach z policie. Někteří závislí nechali pervitinu a přešli na alkohol. Policie na ně nemohla, ale jejich zdraví tím také trpělo. Ve vztahu k alkoholu se obtížně ovládali. Jedna závislost se změnila v druhou. Od nás i ze zahraniční víme o přechodech mezi závislostí na heroinu k závislosti na alkoholu. Odborníky to nepřekvapuje, vědí, že alkohol v mozku působí na opiátové receptory. Ještě jeden argument pro abstinenci. Ve své praxi jsem nezažil jediný příklad “abstinentské žloutenky”, nebo to, že by manželka uváděla jako důvod rozvodu “nenapravitelnou abstinenci”. Také jsem se nesetkal s tím, že by byl někdo vyhozen ze školy nebo z práce jako notorický abstinent. Znám naopak dost lidí, kteří si nejdřív říkali že o nic nejde, že je to jenom “tráva”, pak si říkali, že pořad o nic nejde, že pervitin jenom šňupou, pak si říkali, že pořád o nic nejde, protože to ještě není heroin a pak byli na gramu heroinu denně, ani nevěděli pořádně jak. Abstinence od všech drog je z dlouhodobějšího hlediska bezpečnější.

Naši pacienti, kterým jsem dával rukopis této knihy číst, mi radili, abych tuto kapitolu úplně vypustil, protože “braní občas” pro závislé “prostě neexistuje”. Vážím si jejich názoru, ale vím, že jsou lidé, kteří si nedají říci. Těm a jenom těm nabízím následující řádky.