Lidské tělo
Ledviny
Když se vás někdo zeptá naživotně důležité orgány, rozhodně nezapomenete na srdce či mozek. Ale ledviny? Prosím vás, takový nezajímavý orgán produkující moč? Také na otázku, co je nezbytné pro život, uvede většina z vás dostatek kyslíku, vody a živin, sotva kdo se však zmíní o vylučování odpadních látek z organismu. Jenže když ledviny selžou a odpadní látky v těle zůstávají, nastane situace stejně vážná jako při selhání mozku či srdce. Snad jen o pár minut později...
Ledviny společně s močovody, močovým měchýřem a močovou trubicí tvoří močový systém, vylučující z těla dusíkatý odpad v podobě močoviny. Současně s odstraňováním rozpustných odpadních produktů ledviny udržují rovnováhu solí, tekutin a stopových prvků v organismu a podílejí se na regulaci krevního tlaku. Aby mohly všechny tyto úkoly úspěšně plnit, jsou bohatě zásobeny krví, a to vlastní tepnou vycházející přímo z aorty – minutu co minutu proteče ledvinami 1,2 litru krve.
Ledviny jsou párovým orgánem; jsou uloženy symetricky v zadníčásti břišní dutiny asi 5 cm od páteře přímo pod dolnímižebry. Průměrná ledvina dospěléhočlověka je asi 10 centimetrů dlouhá a váží přibližně 150 gramů.
80 kilometrů nefronů
Základní funkční jednotkou ledvin, ve které se vytváří moč, je nefron. Podobá se dlouhé trubičce, jejíž jeden konec je rozšířený a slepě uzavřený (tzv. Bowmanův váček), v němž je uloženo cévní klubíčko (glomerulus) skládající se z 20 až 40 vlásečnicových kliček – tento útvar se nazývá ledvinné tělísko (viz obr. dole). Z glomerulu vychází kanálek nefronu nejprve v podobě tzv. Henleovy kličky a poté jako sběrací kanálek ústící do ledvinné pánvičky.
V každé ledvině je kolem jednoho milionu nefronů a plocha jejich vnitřního povrchu měří celkem 6 až 7 m2. Kdyby se kanálky všech nefronů rozvinuly a poskládaly za sebou, dosáhly by délky asi 80 kilometrů.
Vlastní filtrační plocha tvořená stěnami vlásečnic v glomerulu, vnitřním listem Bowmanova pouzdra a tzv. bazální membránou nalézající se mezi nimi činí 1,5 m2. Tímto filtrem přechází z krve do začátku nefronu tekutina, obsahující nízkomolekulární látky do velikosti 4 nanometrů. Molekuly krevních bílkovin do tohoto filtrátu, 
kterého se denně vytvoří 170 až 180 litrů, nepřecházejí. Tato takzvaná primární moč dále protéká kanálky nefronu a postupně se redukuje na 1,5 až 2 litry konečné moči denně. Zpět do krve se tedy vstřebá 99 procent vody a s ní i veliké množství látek, které tělo nezbytně potřebuje a o něž nesmí být ochuzeno. Moč je z ledviny transportována vývodnými močovými cestami do močového měchýře, v jehož stěně se nalézá hladká svalovina, která se uplatňuje při vypuzování moči. S přítokem moči stoupá v močovém měchýři tlak, zprvu jen zvolna, při větším naplnění prudčeji. Výraznější nucení k močení nastává při náplni 350 až 400 ml, kdy je v močovém měchýři tlak přibližně 13 kPa. Za normálních okolností se u dospěléhočlověka vytvoří za den 1,5 až 2 litry moči. Klesne-li množství vylučované moči za den pod 500 ml, zadržují se v těle odpadní produkty dusíkového metabolismu, zvláště močovina, a vyvolají otravu organismu, která se nazývá urémie.
(Podle J. Šimka: Čísla o lidském těle a jak jim rozumět. Praha 1995.)
Ledvinné tělísko
|
1
|
Bowmanův váček |
|
2
|
Glomerulus |
|
3
|
Kanálek nefronu |
|
4
|
Přívodní tepénka |
|
5
|
Odvodní tepénka |
