Sexuální život slavných

Frédéric Chopin * 1.3.1810  † 17.10.1849 (Portrét Charlese-Henriho Lehmanna z roku 1847.)

Chopinův otec pocházel z Francie, byl vysokoškolským učitelem a ve Varšavě celá rodina třela bídu s nouzí. Již ve dvaceti letech se tedy mladý nadějný pianista rozhodl navždy opustit Polsko a cestoval po Evropě jako svobodný umělec – klavírní koncertní virtuos. Chabá tělesná konstrukce však byla na překážku tomuto náročnému způsobu obživy.

Chopin se usadil v Paříži a živil se jako učitel hudby aristokracie a jiných společensky prominentních žáků. Při potloukání se po pařížských vznešených salonech se mu dokonce podařilo chytit tuberkulózu. Styky se šlechtou se pochopitelně nelíbily v roce 1848 revolučním studentům, kteří Mistra z Paříže doslova vyhnali. Chopin pak hrál v bohatých domech v Anglii a ve Skotsku – prý za večeři. Na sklonku života se vrátil do Paříže a za několik měsíců tam zemřel.

Žádné milenky: jen “matky” a “sestry”

Repro Panax

Chopinův otec Nicolas

Vzhledem k romantickému vzhledu a klavírnímu umění se do Chopina zamilovaly četné ženy, ale když mělo dojít k realizaci sexu, většinou “skutek utek”. Sám mistr svým obdivovatelkám sděloval, že by si je chtěl zachovat v paměti jako matky a sestry. Zajímavé je, že ještě jako varšavský mladík sexuálně obtěžoval svého kamaráda, který se jmenoval Tytus Wojciechowski a vyznačoval se prokazatelně dívčím vzhledem. Frédéric se s ním chtěl neustále líbat, a napsal mu dokonce několik dopisů, které opěvovaly chlapcovy rty.

K mladým dívkám nebyl zdaleka tak vyzývavý. Snad jenom spolužačka z konzervatoře Constantia Gladkowska se mohla chlubit určitými úspěchy, zůstalo ale jen u romantického vztahu, Chopin se nikdy ničeho nechopil, a tak si Constantia vzala nakonec někoho jiného.

Odporná osoba George Sandová
Počátek pařížského pobytu byl snad spojen s jedinou známostí, nějakou Terezou, od které prý „Chopin dostal nějakou pohlavní nemoc a vzápětí se zařekl, že už s ženskýma nic nechce mít až do smrti“. Zachoval se pouze jeden milostný dopis, který prý napsal komtese Delfině Potocké, kde píše, že by chtěl něco “plácnout do její dírky tak, jako udeřit na černou klávesu mezi dvěma bílými na klavíru.” Komtesa posléze spáchala v roce 1949 sebevraždu, zachovala se fotokopie zmíněného dopisu, ale znalci celé toto dílo prohlásili za padělek.

Vážnou známost pak začal s jistou Marií Wodzinskou, dcerou jednoho polského hraběte. V roce 1836 velice toužil uzavřít manželství a založit rodinu. Dotyčná polská hraběnka se však nakonec vymluvila na to, že je Mistr velice chatrného zdraví, takže ze svatby zase sešlo.

Jediným trochu perspektivním vztahem Frédérika Chopina byl svazek se spisovatelkou George Sandovou (na autoportétu).

Jediný trochu perspektivní vztah, který se v literatuře často zmiňuje, pěstoval Chopin s volnomyšlenkářsky smýšlející spisovatelkou George Sandovou (1804–1876). Při prvním setkání nebyl slavný pianista vůbec nadšen. Prohlásil doslova: “Co je to za odpornou osobu, ta Sandová! Je to skutečně ženská? Velice o tom pochybuji.” Nakonec však podlehl jejím svodům, avšak z celé devítileté známosti prý udržovali jakž takž nějaké sexuální styky necelý rok. Sandová se sama o Chopinovi vyjadřovala jako o “nemotorném milenci, který v posteli působí dojmem mrtvoly a o velikosti jeho přirození už raději vůbec nemluvit”. Sandová měla už dvě děti z dřívějšího vztahu, ráda by Chopinovi dala třetí, ale jaksi se to nezdařilo. Flirtovala s ním dokonce Sandové dcera Solange, ale taky bez valného úspěchu. Matka ji posléze provdala za jednoho prostopášného sochaře, který zpodoboval zejména pornografické objekty. Chopin k ní prý až do smrti choval otcovské city.

Poslední Mistrovou “známostí” byla jeho bohatá žákyně Jane Stirlingová. Pokoušela se však o Chopina marně, dost si na to potom stěžovala. A tak milý Frédéric umřel v Paříži svobodný jako velice úspěšný skladatel a klavírista, ale jako velmi neúspěšný milenec.

Autor: MUDr. Radim Uzel CSc.