Kapavka

Jak se kapavka projevuje


Kategorie: Pohlavně přenosné choroby Kapavka Pohlavní choroby 
08.červen 2000
Doba po infekčním pohlavním styku do rozvoje klinických příznaků u nekomplikované mužské kapavky je průměrně 3 až 6 dní (krajní rozmezí 1 až 14 dní).

Objevuje se bolest a pálení při močení a zprvu hlenovitý sporý výtok se mění v hustý hlenohnisavý až hnisavý zelenožlutý, někdy i s příměsí krve. Otvor močové trubice je zduřelý a zarudlý. Tento neléčený akutní průběh postupně slábne a přechází ve vleklý se slabým bělavým až čirým výtokem či “ranní kapkou” v močové trubici. Může být i bezpříznakový.

U ženy nejsou příznaky zánětu močové trubice tak bouřlivé jako u muže. Zánět děložního čípku je provázen hnisavým, hlenohnisavým výtokem. Příznaky mohou uniknout pozornosti, nebo jsou přičítány jiným gynekologickým potížím.

Při zjištění těchto varovných signálů, které mají souvislost s pohlavním stykem, s partnerskou nevěrou, rizikovém pohlavním styku (např. náhodné známosti, nechráněné pohlavní styky) je třeba ihned vyhledat odborného lékaře pro choroby kožní a pohlavní – dermatovenerologa. Návštěva u dermatovenerologa je přímá, bez předchozího doporučení praktického lékaře.

Odborník provede venerologické vyšetření, stanoví diagnózu a léčí. Diagnóza se určí orientačně mikroskopickým vyšetřením a bakteriologickým (gonokultivačním) vyšetřením s identifikací Neisseria gonorrhoae, případně molekuláně biologickými metodami. Vyšetření spočívá v odběru biologického materiálu (výtoku) z výše uvedených lokalit. Při vyšetření je pamatováno i na ostatní možné původce zánětů močové trubice, děložního čípku, které se přenášejí pohlavním stykem. Pacient by před vyšetřením neměl močit. Do doby stanovení diagnózy je třeba se vyvarovat pohlavního styku. Jakékoliv snahy o samoléčení či podcenění příznaků může situaci později zdravotně jen komplikovat a napomáhat šíření infekce.

Veškeré údaje, které přicházejí v souvislosti s touto chorobou, podléhají přísné mlčenlivosti.

Kapavka podléhá povinnému hlášení na tiskopisu “Hlášení pohlavní nemoci” (obsahuje anonymní údaje určené pro epidemiologické zpracování dat); tato povinnost platí pro každého lékaře. Všechno další už patří plně do kompetence dermatovenerologa – evidence, depistážní šetření (vyhledání a vyšetření sexuálních kontaktů), dispenzarizace (vyšetřování po určitou dobu, než se kapavka u osob podezřelých z onemocnění či nákazy a u nemocných po léčbě kapavky vyloučí nebo potvrdí). Pacient je poučen o svém zdravotním stavu a poučení podepíše. Je povinen se léčit a absolvovat stanovená vyšetření a doporučení. Z evidence kapavky je vyřazen až po absolvování vyšetření s negativním výsledkem. Nemocný nesmí ohrozit nákazou jiné osoby, porušení je chápáno jako trestný čin § 226 trestního zákoníku Ohrožování pohlavní nemocí.

Autor: MUDr. Věra Kaštánková