Sexuální úchylky

Exhibicionismus je silně nutkavého charakteru, a má proto i vysokou specifickou recidivitu, sklon k častému opakování. Více než 60 procent žen uvádí, že se někdy v životě s exhibicionistou setkalo.

Pravý exhibicionista bývá většinou paradoxně spíše bázlivý a nesmělý muž, sociálně a partnersky dobře adaptovaný. Není skutečně nebezpečný, spíše jen společensky obtížný. Se svými “objekty” nenavazuje obvykle žádný kontakt, dodržuje od nich určitou vzdálenost, maximálně na sebe upozorní pískotem, zakašláním a podobně. K sexuálnímu vzrušení mu stačí pohled kolemjdoucí ženy či dívky. Obvykle vyhledává osaměl místa, někdy však i přes nebezpečí dopadení exhibuje i z okna svého bytu či auta.

Exhibicionisté se odhalují před neznámými dívkami či ženami (anonymita objektů je přitom důležitá!), často u toho taky masturbují. Vzrušuje je pohled těch žen, vědomí, že jsou viděni. O bližší seznámení rozhodně nestojí, a když žena naznačí (přiblížením nebo slovně) svůj zájem o kontakt, většinou rychle utečou. Pravý exhibicionista se ke svým objektům nepřibližuje, nesnaží se s nimi nijak komunikovat. Kolemjdoucím ženám není skutečně nebezpečný, je spíše obtížný. Neuvědomuje si, že jeho objekty o pohled na jeho vztyčený penis rozhodně nestojí, že vniká do jejich teritoria, narušuje jejich intimní sféru. Často však žijí v iluzi, že ženám se jejich chování líbí, že i je sexuálně vzrušuje.

Exhibicionista, nebo pedofil?
Nicméně ne každý expozér genitálu (tedy muž odhalující se před ženami) je pravý exhibicionista. Pokud se totiž dopouští exhibic před dětmi, je velmi pravděpodobné, že se jedná o pravého pedofila. Pokud pak zkracuje vzdálenost k ženám, navazuje s nimi vulgární komunikaci, chce v nich vzbudit úlek a strach či se jich přímo snaží fyzicky dotknout, je pravděpodobné, že se nejedná o pravého exhibicionistu, ale spíše o sexuálního agresora, který volí expozici genitálu jako náhradní, méně nebezpečnou sexuální aktivitu.