Abstinence

Kolísání plodnosti v průběhu menstruačního cyklu je skutečnost známá už od začátku 20. století. Nejvíce pravděpodobné je oplodnění v období uvolnění vajíčka z vaječníku – takzvané ovulace, zatímco směrem k předchozí a následující menstruaci se pravděpodobnost těhotenství zmenšuje. Bohužel však nikdy není zcela nulová, jsou známy dokonce kuriózní případy, kdy žena otěhotní v průběhu menstruace. V každém případě je však takováto regulace pohlavního styku užitečná. Zejména je nutno zdůraznit, že je to jediná metoda regulace plodnosti, kterou uznává římskokatolická církev, takže zejména pro věřící ženy bude užitečná. Někdy se setkáváme také s označením této metody za “přirozenou antikoncepci”. Toto označení je poněkud zavádějící, protože se vlastně nejedná o antikoncepci, ale o sexuální abstinenci, rovněž zákaz sexuálního styku v poměrně dlouhém období menstruačního cyklu není nijak “přirozený”.

Tři po šesti
Po uvolnění vajíčka z vaječníku uprostřed menstruačního cyklu vzniká na vaječníku tzv. žluté tělísko, které vyrábí hormon progesteron. Kromě toho, že řídí proměnu děložní sliznice tak, aby byla připravena k přijetí a uhnízdění oplodněného vajíčka, způsobuje tento hormon také zvýšení tělesné teploty o 0,2 až 0,4°C. Tato zvýšená teplota se udržuje prakticky po celou druhou polovinu menstruačního cyklu až do následujícího menstruačního krvácení. Zvýšení teploty svědčí také o tom, že ovulace proběhla. U více než 80 procent případů teplota stoupne ze dne na den, u ostatních se zvyšuje stupňovitě v průběhu dvou až tří dnů. Tam, kde ovulace z jakéhokoliv důvodu nenastává, zůstává teplota na stejné úrovni po celou dobu cyklu.

Důležitý je způsob měření této teploty. Tělesná teplota je totiž závislá také na příjmu potravy, především teplých nápojů. Proto teplotu měříme za standardních podmínek ráno bezprostředně po probuzení, měříme vždy na stejném místě, a to buď v ústech, v konečníku nebo v pochvě. I když běžný lékařský teploměr ukáže konečnou hodnotu už asi za půl minuty, doporučuje se pro jistotu měření nejméně tři minuty v konečníku nebo v pochvě a čtyři až pět minut při měření v ústech. Teplota se zapisuje do speciálního menstruačního kalendáře s označovanou stupnicí, takže v typických případech od menstruace k menstruaci vykáže tzv. dvoufázovou křivku. V první polovině cyklu bývá tato křivka nižší, ve druhé polovině pak o 0,2 až 0,4°C vyšší, přičemž drobné jednodenní výkyvy nejsou podstatné.

Pro výpočet neplodných dnů je nejbezpečnější tak zvané pravidlo “tři po šesti”. Jestliže se totiž naměří ve třech po sobě následujících dnech teplota vyšší než v šesti dnech předcházejících, znamená to nástup neplodného období až do začátku příští menstruace. Opět musím připomenout, že se jedná o průměry naměřených hodnot a epizodické jednodenní výkyvy je možno přehlédnout. Teprve po těchto třech dnech zvýšené bazální teploty můžeme spoléhat na to, že v ženských rodidlech už s největší pravděpodobností nepřežívá vajíčko schopné oplození.

“Suché dny”
Pro jistotu se však vyplácí brát ohled ještě na charakter hlenu vylučovaného z děložního hrdla. Tento hlen můžeme zjišťovat v poševním vchodu. Ve dnech bezprostředně po menstruaci je hlen hustý, tvoří se v menším množství, často jej mezi stydkými pysky nemůžeme nalézt. Proto se také tomuto období říká “suché dny”. Když se blíží ovulace, stává se hlen řidším, vodnatým, vysoce kluzkým a tažným. Uvolňuje se z děložního hrdla ve větším množství, takže je dobře hmatný mezi stydkými pysky, ulpívá na toaletním papíru a je ho možno vytahovat mezi prsty až na vzdálenost několika centimetrů. Tyto změny jsou nejvíce patrné právě tři dny před ovulací a dva dny po ní, a představují tak nejplodnější období v celém menstruačním cyklu. Potom se vlivem hormonu žlutého tělíska charakter hlenu zase změní a nastupují opět suché dny.

Jak vypočítat neplodné dny?

Během dnů bezprostředně po menstruaci má žena zřetelný pocit suchosti poševního vchodu a dotyk toaletního papíru například v souvislosti s močením nezanechává žádné stopy hlenu. Při prvním objevení nemá sice hlen ještě vysloveně tažný charakter, ale i nález hustšího a méně kluzkého hlenu svědčí o tom, že pomenstruační suché dny končí. Tato změna nastává průměrně šest dní před ovulací. Někdy se udává ovšem období většího rozptylu – od prvního objevení hlenu zbývá do ovulace 3 až 10 dní. Jen zcela výjimečně bylo někdy zaznamenáno období delší. Když se pak ovulace blíží, žena má stále vlhčí pocit spojený s určitou kluzkostí. Stydké pysky po sobě vzájemně lépe kloužou, na prstě se objeví značně pružný, tažný a podstatně řidší hlen. Vzhledem se tento hlen podobá syrovému vaječnému bílku. Někdy je uprostřed cyklu ještě mírně narůžovělý, což je dáno mikroskopickým krvácením, které někdy ovulaci provází.

Sledujte svůj hlen!
Poslední den výskytu tohoto řídkého a tažného hlenu označujeme jako “hlenový vrchol”. Není to tedy den, kdy se vyskytuje největší množství hlenu, ale poslední den výskytu. Následujícího dne se hlen stává opět hustým a méně tažným, eventuálně se objevují “suché dny”, trvající až do následující menstruace. Je ovšem nutno zdůraznit, že na změny hlenu může působit zánětlivé onemocnění pochvy provázené výtokem, nebo i sexuální vzrušení, při kterém se většinou v poševním vchodu zvýšené zvlhčení taky projevuje.

Pozorování hlenu by se proto mělo dít ve vyhovujícím čase, většinou když jde žena ráno na toaletu. Po vymočení někdy bývá patrná dokonce visící nitka takzvaného “plodného hlenu”. Každodenní pozorování se může zaznamenávat do menstruačního kalendáře písmeny H (hlen) a S (sucho), nebo různými barvami. Vyplatí se také hlen označit ještě dalším znamením jiné pozorované kvality, jako například hustý, lepkavý, čirý, tenký, kluzký, bílý apod. Změny hlenu nastávají u každé ovulující ženy, mají však často individuální charakter, kterému se naučí porozumět právě žena sama. Vrchol tažnosti, řídkosti a hojnosti hlenu se do kalendáře nápadně označí a od následujícího dne se pak dny číslují 1, 2, 3,. V případě, že se v průběhu těchto dnů objeví znovu tažný hlen, označí se znovu a dny se počítají od začátku.

Pokud se hlenová metoda používá k antikoncepčním účelům, je možno mít nechráněný pohlavní styk bezprostředně po menstruaci, kdy se zpravidla objeví první suchý den. Jakmile se však objeví první stopy vlhkosti, nebo je-li možno objevit stopy hlenu na toaletním papíru, případně mezi prsty, žena by se měla pohlavního styku zdržet. I v průběhu suchých dnů se doporučuje pohlavní styk pouze ob den, protože zbytek mužského semene může být následujícího dne zaměněno za začátek ovulačního hlenu. Po dni vrcholného výskytu hlenu se doporučuje sexuální abstinence ještě tři dny (označované v kalendáři 1, 2, 3) a od následujícího dne je pak možná nechráněná soulož až do začátku následující menstruace.

Ještě však existuje jedna komplikace hlenové metody. Občas se totiž vyskytne chybění suchých dnů v první polovině menstruačního cyklu. To se může stát zejména u žen, které mají cyklus značně kratší (25 dní a méně). První fáze cyklu je tak zkrácena a ovulace se dostavuje dříve. V takovém případě se doporučuje nechráněný styk až v druhé polovině cyklu, tedy až čtvrtý den po výskytu ovulačního vrcholu.

Spolehlivá metoda jen pro věřící?
Výzkumy Světové zdravotnické organizace týkající se spolehlivosti periodické sexuální abstinence mají často překvapivě různé výsledky. Teprve nedávno se zjistilo, že výsledky závisí především na spolehlivosti uživatelů a ta je zase v úzkém spojení s jejich náboženskou vírou. Hluboce věřící manželské páry dodržují sexuální abstinenci velice přísně, u nich je metoda spolehlivá téměř jako některá z moderních antikoncepčních metod. Naopak kontrolní skupina vykazovala vysoký stupeň selhání, často takový, jak kdyby žádnou metodu nepoužívala.Nakonec se zjistilo, že tito lidé občas riskují a v období nařízené abstinence zkusí třeba přerušovaný pohlavní styk.

Na základě uvedených zkušeností můžeme udělat závěr, že metoda periodické sexuální abstinence ve zvýšeně plodných obdobích menstruačního cyklu je vhodná pro věřící a věrné manželské páry.