Neplodnost
Jak dojde normálně k těhotenství
Jsou velké asi 4 x 2,5 cm a každý obsahuje vajíčka. Vajíčka se vytvořila dlouho před narozením děvčátka, ve 4. a 5. měsíci jeho vývoje v děloze. Při narození jich je v každém vaječníku přibližně milion, potom postupně počet klesá – žádná nová vajíčka se už netvoří. Od puberty pak každý měsíc jedno z vajíček dozrává a připravuje se k setkání se spermií. Když se všechna vajíčka z vaječníků vyčerpají, přestane přicházet menstruace a žena samozřejmě již nemůže otěhotnět. Normálně to nastává ve věku přibližně 50 let.
Proč se vyčerpá milion vajíček během přibližně 35 let, kdy každý měsíc dozrává jedno? K dozrání se dostane jen zlomek z vajíček, která jsou ve vaječníku přítomna. Většina jich samovolně zanikne. Je zajímavé, že k dozrání se připravuje v každém cyklu několik desítek vajíček, přibližně 40. Příprava k dozrání začala už 2 až 3 měsíce před tím, než jedno z nich dozraje. Všechna ostatní, tedy v našem příkladu 39 vajíček, zaniknou.
Dozrávání vajíčka se děje ve váčku naplněném tekutinou, zvaném folikul. Folikul je na vaječníku viditelný ultrazvukem a jeho růst je řízen hormony z podvěsku mozkového - hypofýzy. Uprostřed cyklu folikul puká a uvolňuje vajíčko - říkáme, že dochází k ovulaci. Vajíčko se dostává do vejcovodu a tam je - v příznivém případě - oplodněno spermií.
Co je vlastně oplodnění
|
|
Vajíčko s kumulárními
buňkami |
Embryo (zárodek) putuje vejcovodem a dostává se přibližně 5. den po ovulaci do dělohy. Většinou 6. až 7. den po ovulaci embryo implantuje, tedy zanořuje se do vnitřní vrstvy dělohy, do děložní sliznice.
Sliznice musí být k této implantaci připravená. Příprava je řízena hormony, které se vytvářejí právě v tom folikulu, ve kterém dozrává vajíčko. Tak je zajištěna správná hladina hormonů, která přesně časově odpovídá vývoji vajíčka a následně embrya.
V době, kdy se připravuje vajíčko k ovulaci, se vytváří ve folikulu hormon estrogen. To je hormon první fáze a pod jeho vlivem sliznice v děloze roste. Po uvolnění vajíčka (ovulaci) folikul nabývá jiného vzhledu, nazývá se dále žluté tělísko, a k dosud uvolňovaným estrogenům se přidá ještě další hormon – progesteron. Progesteron zajistí vývoj žlázek a sliznice se stane schopnou embryo přijmout.
Žluté tělísko tedy vytváří hormony a čeká na signál od embrya. Embryo musí vyslat signál, že došlo k implantaci a že pro udržení děložní sliznice – tedy i těhotenství – je zapotřebí, aby žluté tělísko v produkci těchto hormonů
|
|
Oplozené vajíčko se dvěma prvojádry - mužským a ženským |
Tím očekávaným signálem pro žluté tělísko je známý hormon hCG, tedy lidský choriový gonadotropin (hCG = human Chorionic Gonadotropin). Velmi brzy po implantaci, snad 2. nebo 3. den (tedy okolo 10. dne po ovulaci, tedy většinou 24. den cyklu) embryo začne tento hormon vytvářet. Hormon hCG se krví dostává od embrya ke žlutému tělísku a výsledkem je, že žluté tělísko nezanikne – produkuje dále hormony (estrogeny a progesteron) potřebné pro těhotenství. Tvorba těchto hormonů v žlutém tělísku je pro udržení těhotenství zcela nezbytná po dobu prvních šesti týdnů. Potom si je postupně začíná vytvářet embryo samo, a po 11. týdnu těhotenství už není žluté tělísko potřebné.
HCG je možné pomocí hormonálních testů v krvi nebo v moči ženy nalézt. Vzhledem k tomu, že hCG je embryem vytvářeno již od 24. dne cyklu, mohli bychom už v té době zjistit těhotenství ženy. Test by však musel být velmi citlivý, protože malé embryo vytváří jen málo hormonu hCG. V praxi tak citlivé testy nejsou dostupné. V lékárnách lze koupit papírkové testy na těhotenství. Některé z nich umožňují stanovit těhotenství přibližně od 26. až 27. dne cyklu, tedy ještě před tím, než žena může zjistit, že měsíčky nepřišly.
Jste na cestách? Pak se
nedivte!
K oplodnění vajíčka je zapotřebí spermie, které se
vytvářejí ve varlatech muže. Na rozdíl od vajíček ženy se spermie vytvářejí
stále nové, a to desítky milionů denně. Varlata jsou umístěna mimo břišní
dutinu v šourku, neboť k produkci spermií je potřeba teplota nižší než
37°C.
Celý proces tvorby spermií trvá 78 dní a poté jsou spermie uskladněny v nadvarleti. Při pohlavním styku se spermie z nadvarlete dostávají silou svalů ve vývodných cestách ven, a tak přicházejí do pochvy ženy. Součástí semene (spermatu) je též hlen ze semenných váčků a prostaty.
Další pouť však musejí absolvovat samy. Proto mají spermie bičík, který kmitáním – jako potápěč kmitá ploutvemi na nohou - posunuje spermie dopředu. Tak spermie překonají kanál hrdla děložního, dutinu děložní a dostanou se do se dobře uplatňuje jako jedna z možností zábrany nechtěného těhotenství. Na druhou stranu v manželství, kde muž (řidič dálkové dopravy, montér na služebních cestách atd.) nebo žena jsou opakovaně dlouhodobě mimo domov, je naděje na těhotenství snížena.
Byla jsem těhotná... a už zase nejsem
Z popisu dějů při oplození vajíčka by se mohlo zdát, že k
těhotenství u každé ženy dojde hned první cyklus, byl-li ve správnou dobu k
pohlavní styk. Tak tomu ale není. V optimálním případě, tedy ve věku 20 let,
dochází v průměru k otěhotnění jen jednou za čtyři cykly. Se zvyšujícím se
věkem ženy tato pravděpodobnost klesá. Mezi 25 a 35 lety je pravděpodobnost
otěhotnění přibližně 16 procent, a po 40 letech věku se pravděpodobnost
otěhotnění snižuje pod pět procent na jeden menstruační cyklus.
Příčiny této všeobecně malé pravděpodobnosti otě;hotnění u člověka nejsou přesně známy. Jednou z nich bude stárnutí vajíček, která jsou ve vaječníku skladována od narození děvčátka. Vlivem kosmického záření a jiných škodlivin se v nich mohou hromadit mutace, které po oplození vedou ke vzniku života neschopného embrya. K oplození tedy možná došlo, ale embryo zaniklo ještě dříve, než se stačilo v děloze zahnízdit. Pro tento faktor svědčí dvě skutečnosti:
1. Citlivými metodami můžeme zachytit tím více těhotenství, čím dříve test provedeme. Žena mnohdy o tom ani neví, že vajíčko se oplodnilo, ale pak zaniklo.
2. Druhé pozorování svědčící pro tento faktor je nález velmi vysokého procenta poruch chromozómů u potracených plodů. Plody, které byly potraceny v časnějším stadiu svého vývoje, mají větší zastoupení poruch chromozómů než ty, které se potratily později. Je tedy zřejmé, že potrat funguje jako síto, které ponechává ve vývoji jen zdravé plody. Je proto možné, že na začátku vývoje embrya toto síto působí tak dobře, že některá embrya se ani nedostanou k zanoření do sliznice děložní a nám se tedy neprojeví tvorbou hormonu hCG – proto takové těhotenství nemůžeme prokázat.
Výsledkem přísného výběru v období počátku těhotenství tedy je, že mnoho – možná většina – těhotenství zaniká ještě dříve, než je běžnými metodami můžeme prokázat. Provedeme-li tedy vyšetření ultrazvukem v 6. týdnu těhotenství, nalezneme už jen ta těhotenství, která výběrem úspěšně prošla. Potom můžeme snadno dojít k výsledku, že jen jeden ze čtyř až šesti cyklů vede k prokazatelnému, klinickému těhotenství.
