Nemoc a zdraví

Zatímco počet operačních výkonů na prostatě v celém světě klesá, počet léčených mužů naopak rychle narůstá. Je tomu tak proto, že zejména v posledních letech rychle přibývá jak moderních léků, tak i nových technologií.

V zásadě platí, že existují tři možnosti volby:

1. Pečlivé sledování pacienta, aniž by zatím byla zahájena jakákoli aktivní léčba.
2. Chirurgický nebo jiný zákrok na prostatě.
2. Farmakoterapie, tedy podávání léků.

Při rozhodování mezi těmito třemi alternativami je nutné určit závažnost příznaků a to, jak ovlivňují kvalitu života pacienta. Mírnými příznaky umožňujícími jen pečlivé sledování trpí asi 10 až 15 procent postižených, středně závažné příznaky léčitelné farmakologicky se zjišťují zhruba u 65 procent a jen zbývajících 10 až 20 procent má příznaky natolik závažné, že je nutný chirurgický výkon.

Pravdou však je, že lékaře zatím vyhledává a dobrodiní léčby využívá daleko méně mužů, než kolik by jich to potřebovalo. Proč? Část z nich považuje příznaky za nutný a neodvratitelný průvodní jev stárnutí. Další se z neznalosti obávají toho, že jediným možným důsledkem návštěvy lékaře bude operace. A konečně mnohé odrazuje od návštěvy lékaře obava před zjištěním zhoubného nádoru.

Každý muž by proto měl vědět, že si vůbec nemusí nechat třeba už od padesátky znepříjemňovat život potížemi s prostatou. Možností léčby benigní hyperplazie prostaty je už tolik, že se vyplatí v nich - podobně jako v silniční mapě - nalézt správnou orientaci a umět zvolit optimální cestu k cíli. U benigní hyperplazie prostaty především platí, že při rozhodování o volbě optimální varianty by měl pacient být rovnocenným partnerem lékaře.

Pozorné vyčkávání bude pochopitelně před braním léků, a tím spíše před operací preferovat každý pacient, jemuž to dovolí závažnost obtíží - lékaři hovoří o nemocných s jen mírnými příznaky, kteří nedosahují skóre I-PSS vyššího než 7.

Ve skutečnosti vlastně o žádnou aktivní léčbu nejde - muž, který může s prostatickými příznaky přijatelně žít, však může současně také doufat, že právě on bude patřit k té skupině postižených, u nichž nebude docházet k dalšímu zhoršování obtíží, nebo u nichž obtíže dokonce spontánně ustoupí. Muži mohou sami této naději pomoci rozumnými úpravami životního stylu - zejména omezením spotřeby tekutin (hlavně alkoholických), ostrých a kořeněných jídel a také volně prodejných prostředků proti rýmě a nachlazení, protože ty obsahují některé látky schopné příznaky benigní hyperplazie prostaty zhoršit.

Pozorné vyčkávání je z hlediska pacienta pohodlnou a z hlediska zdravotnictví nejlevnější variantou - nemusí však být ve všech případech “konečným řešením”. Nejméně jednou za rok přivádí ošetřujícího lékaře i pacienty vždy znovu na tutéž křižovatku - vyžaduje vždy opakované vyšetření a novou rozvahu o optimální variantě dalšího léčebného postupu.