Poruchy spánku
Druhy spavosti
Nejdůležitějším pomocným vyšetřením spánku a jeho poruch je
polysomnografie (vyšetřovací metoda, která spočívá na zachycení
současného záznamu několika funkcí organismu prováděného, ve spánku).
Jaké jsou druhy nadměrné spavosti
• primární
• nadměrná spavost při nekvalitním
nebo nedostatečném nočním spánku
• nadměrná denní spavost při nemocech
cirkadiánního rytmu
Test se sestává z 5 nebo 4 měření opakovaných po dvou hodinách. Nemocný je v samostatné zvukově a světelně místnosti instruován, aby měl zavřené oči a nebránil se spánku. Pokud usne do 20 minut, nechává se spát 15 minut, pokud neusne, měření se přeruší a nemocný do dalšího testu nesmí spát. Sleduje se průměr latence usnutí (doba mezi podnětem a zjevným projevem) a eventuální přítomnost REM spánku. Diagnostické kritérium pro narkolepsii je latence usnutí kratší než 7 minut a přítomnost REM spánku alespoň ve dvou testech. Testu usnutí předchází vyšetření nočního spánku, aby se zachytily jiné poruchy a k vyloučení možné chyba v životosprávě, která by výsledek mohla ovlivnit (např. jednorázové nevyspání).
Tři stupně spavosti
Mezinárodní
klasifikace poruch spánku (International classification of sleep disorders,
ICSD) rozděluje nadměrnou denní spavost na 3 stupně:
1. Mírná nadměrná denní spavost. Spánek přichází jen v klidu a v situacích, kdy je třeba malá pozornost (při ležení v klidné místnosti, při sledování televize nebo při čtení a nebo při pasivní jízdě dopravním prostředkem). Mírná nadměrná denní spavost vyvolává jen mírné společenské a pracovní problémy. Průměrná latence usnutí je 10 až 15 minut.
2. Střední nadměrná denní spavost. Spánek se dostavuje denně, i při mírné fyzické námaze a i při středním stupni pozornosti (například při řízení vozidla, na koncertě a v divadle a na schůzích. Střední nadměrná denní spavost vyvolává středně významné sociální a pracovní potíže. Průměrná latence usnutí je 5 až 10 minut.
3. Závažná nadměrná denní spavost. Spánek přichází denně, a to i při fyzické aktivitě, která vyžaduje mírné a střední soustřední. Je to např. při jídle, při rozhovoru, při řízení, při chůzi atd. Symptomy závažné nadměrné denní spavosti vedou k významným společenským a pracovním obtížím. Průměrná latence usnutí je kratší než 5 minut.
Zjednodušeně lze nemoci projevující se nadměrnou spavostí rozdělit na tři skupiny – primární hypersomnie, nadměrná spavost při nekvalitním nebo nedostatečném nočním spánku a nadměrná spavost při poruše cirkadiánního rytmu.
Mezi primární hypersomnie se řadí tři nosologické jednotky: narkolepsie, idiopatická hypersomnie a periodická hypersomnie.
Hypersomnie při nekvalitním nebo nedostatečném nočním spánku zahrnují spánkový apnoický syndrom, periodické pohyby končetinami ve spánku, syndrom neklidných nohou a nakonec různé druhy insomnie včetně chronické spánkové deprivace.
Nadměrná denní spavost při nemocech cirkadiánního rytmu není vzácností. Nejdůležitější z nich jsou syndrom zpožděné fáze spánku a intolerance směnného režimu.
Co za tím může být?
Nadměrnou spavost
vyvolávají rovněž psychiatrická onemocnění, intoxikace, infekce
centrálního nervového systému, degenerativní onemocnění mozku a
některá endokrinní onemocnění. Může se vyskytnout po úrazu lebky;
většinou přechodně. Nádory střední části mozku, pontu a zadní části mozku
vyvolávají také někdy hypersomnii.
Hypersomnie (nebo naopak nespavost) se typicky vyskytovala při Economově encefalitidě. Poruchy spánku včetně hypersomnie jsou jedním z hlavních příznaků infekce při spavé nemoci. Nadměrný spánek nebo nedostatečná bdělost se vyskytují i u nás běžných zánětů mozku, např. u klíšťové encefalitidy. Záněty mozku se projevují také jinými příznaky.
Popis otrav, poruch žláz s vnitřní sekrecí a dalších chorob, které mohou indukovat větší denní spavost, přesahuje rozsah tohoto článku, právě tak, jako poruchy spánku při depresi, psychózách a úzkostných stavech.
