Poruchy spánku

Syndrom neklidných nohou


Kategorie: Poruchy spánku 
11.září 2000
Syndrom neklidných nohou je běžně znám od roku 1945.

První popis syndromu s tímto výstižným názvem se nám však dochoval už od slavného anglického lékaře Sira Thomase Willise z roku 1672, který uvádí: “Pročež některým, když jsouce v posteli odebírají se do spánku, za chvíli skákání a kontrakce šlach v pažích a nohách a velký neklid a přehazování končetin přinadcházejí, že postižený není již schopen spát, jako kdyby byl na místě největšího mučení.”

Je to zcela výstižné a přesné. Stejně tento syndrom popsala i Mezinárodní studijní skupina odborníků v roce 1995 a současně určila 4 minimální projevy a 5 přídatných.

Jaké jsou minimální projevy:
1.
Nutkání pohybovat končetinami, ve kterých pacient pociťuje brnění nebo mravenčení).
2. Motorický neklid.
3.
Příznaky jsou horší nebo se vyskytují pouze v klidu (např. vleže nebo vsedě) a jsou přinejmenším částečně mírněny činností.
4. Symptomy jsou horší večer a v noci.

Jaké jsou přídatné projevy:
1.
Poruchy spánku a jejich důsledky: například, obtížné usínání, nedostatečná kontinuita spánku, denní únava nebo vyčerpání a méně často nadměrná denní spavost.
2. Mimovolní pohyby – periodické pohyby končetinami ve spánku, mimovolní pohyby končetinami při bdělosti a v klidu. Při neurologickém vyšetření se neprokáží žádné nápadnosti u prvotní formy.
3. U druhotných forem jsou již patrné klinické a laboratorní známky poruchy: např. poruchy citlivosti nebo hybnosti dolní končetiny.
4. Typický obraz onemocnění. Příznak neklidných nohou může začínat v jakémkoliv věku, mohou být dlouhá období klidu, ale onemocnění je většinou chronické.
5. Rodinná anamnéza: občas je pozitivní a naznačuje určitou dědičnost.

Jít do divadla? Ani nápad!
Potíže popsané mezi minimálními projevy v bodě 1 jsou velice časté. Nemocní sami líčí nepříjemné pocity na přední straně dolních končetin pod koleny. Udávají pálení, svědění, napínání, mravenčení, bolest. Tyto pocity jsou někdy tak nepříjemné, že nemocní hledají různé úlevné manévry. Jsou to právě pohyby postiženou končetinou a chůze, dále pak ochlazování končetiny, tření dotyčného místa nebo mazání různými derivačními mastmi.

Někdy má pacient silné nutkání pohybovat končetinami i v klidu. Vzhledem k těmto obtížím nemocný nechodí do divadla, na koncert apod. Nedokáže vydržet v klidu. Příznaky se velice často vyskytují současně s jinými poruchami. Nemocný vykonává rytmicky s určitým opakováním (nejčastěji po 20 až 30 sekundách) pohyby palcem u nohy, někdy i v kotníku, a ohýbá kolena. Tyto pohyby se opakují někdy mnoho hodin. Jsou většinou provázeny probouzením, a proto je spánek silně narušován. Nejsou přítomna hluboká spánková stádia, nemocný si pak stěžuje na neosvěžující noční spánek a na nadměrnou denní spavost.

Poměrně časté onemocnění
Příčina onemocnění není zcela objasněna. Původní představa, že porucha je vyvolána nějakou jinou afekcí (např. zánětem nervu) byla opuštěna. Je tomu tak jen u některých druhotných forem. Ale i u těchto nemocných je zapojena centrální nervová soustava, protože stavu napomáhají účinné látky ovlivňující a působící na centrální nervovou soustavu (kodein). Teorii centrální podporuje dále pozorování, že nemocní s “neklidem nohou” mají pocity mravenčení v dolních končetinách i při narkóze podávané do obalů míchy. Terapeutické úspěchy preparátu zvaného L-DOPA ukazují, že onemocnění je vyvoláno nedostatkem dopaminu (tedy látky, která hraje mj. důležitou úlohu v nervovém systému a jejíž nedostatek například souvisí se vznikem Parkinsonovy nemoci – neovladatelného třesu končetin).

Epidemiologické studie prokázaly, že se jedná o časté onemocnění – trpí jím 5 až 15 procent jinak zdravých osob a až 30 procent nemocných s revmatoidní artritidou.

Terapie je většinou úspěšná. Kauzálně je možné léčit jen některé druhotné formy. Symptomatická léčba je však dosti efektní.

Autor: zpracováno redakčně