Poruchy spánku
Léčba nespavosti
- přechodná (do 7 dnů),
- krátkodobá (1 až 4 týdny),
- chronická (déle než 4 týdny).
Pokud pacient trpí opravdu nespavostí, je určitě vhodné, aby se poradil s lékařem. Lékař bude údaje pacienta především objektivizovat a doplní dalšími dotazy, které by měly vzniklou situaci objasnit. Z toho vyplývá, že v rámci anamnézy bude lékař pátrat po onemocněních podobného rázu v rodině i v předcházejícím údobí pacienta.
Bude zjišťovat jeho sociální situaci, pracovní podmínky, zátěžové nebo stresové osobní podmínky, ale také podmínky ke spánku. Bude zjišťovat léky, které nemocný užívá nebo užíval, než poruchy spánku vznikly, bude se informovat o pití kávy, čaje, kokakoly, o kouření a také o aplikaci návykových látek. Lékař bude při hovoru také sledovat nemocného a pátrat po projevech deprese nebo manie.
Důležitým údajem pro lékaře je informace o průběhu celého dne pacienta i o večerních aktivitách (sledování akčních filmů, hazardní hry, noční práce). Lékař také zjišťuje, jak je nemocný ospalý, než jde spát, jaké jsou jeho zvyklosti, za jak dlouho usíná. Také se dotazuje na počet probuzení a zda nemocný chrápe.
Nemocný by měl lékaře informovat, kdy se ráno budí (nebo je buzen), zda je po probuzení vyspalý, nebo zda má nějaké potíže, například bolest hlavy, sucho v ústech apod. Důležité je také lékaře upozornit, zda je pacient během dne ospalý a zda ve dne někdy spí.
Uvedené informace se musí hodnotit podle profese nemocného (jinak budou hodnoceny u studentů, jiné u zaměstnanců atd.). Poté teprve přistoupí speciální vyšetřovací a laboratorní metody, které jsou ovšem dostupné jen na specializovaných pracovištích.
Vlastnímu léčení nespavosti bude věnována pozornost v dalších článcích.
