Nemoc a zdraví
Jak nádorové onemocnění vzniká
Odpověď není jednoduchá. Neexistuje totiž jedna jediná příčina vzniku zhoubného onemocnění, i když základem bezesporu je změna genetické informace, která buňku při jejím dělení nesprávně informuje a je příčinou jejího nekontrolovatelného dělení. Nikdo s jistotou neví, jak se stane, že se normální buňky změní na buňky nádorové. Při obnově přibližné 10 biliónů buněk v průběhu jednoho života je nevyhnutelné, že dříve nebo později vzniknou náhodné změny v DNA – nositeli genetické informace. Instrukce pro růst a dělení buněk, které jsou uloženy v genech, se takto změní. Změny genetické informace buňky nazýváme mutace. Právě díky mutacím se například vyšlechtily nové buňky, nové druhy rostlin a zvířat. Schopnost mutace je nezbytná pro uskutečnění evoluce – vývoje.
Stimulátory zhoubných nádorů
Mutace
ale mohou být také negativní. U lidí mohou být například příčinou potratů,
poškození plodu, vrozených chorob i nádorových onemocnění.
V současné době je známo několik tisíc stimulů (chemikálie,
radioaktivní záření, biologický materiál – např. viry), které mohou způsobit
mutace, a některé z těchto stimulů mohou vyvolat nádorová
onemocnění. Říkáme jim karcinogenní stimuly. Mezi nejznámější karcinogenní
látky patří látky vznikající spalováním tabáku, proto se boj proti aktivnímu i
pasivnímu kouřeni stal nedílnou součástí boje proti rakovině. Dále jsou to
některé viry, radioaktivní záření a celá řada chemických látek. Etiologická
příčina je mnohdy podporována celou řadou našich zvyklostí, jako je dieta bohatá
na živočišné tuky, nedostatek rostlinné stravy a v neposlední řadě i
nedostatek pohybu a zvýšená míra stresových činitelů.
Při vzniku i vývoji nádorových onemocnění hrají důležitou roli pravděpodobně i některé hormony. Rovněž psychika je důležitým činitelem, který se podílí na vzniku nádorových onemocnění. Dlouhotrvající deprese potlačují obranný imunitní systém, čímž může dojít k nedostatečné kontrole nad každodenními genetickými změnami.
Onkogeny a supresorové geny
Na tomto
místě je vhodné upozornit na to, že v průběhu života vzniká celá řada mutací,
ale s celou řadou dalších se někteří jedinci již rodí. Tyto vrozené mutace sice
mohly vzniknout v průběhu nitroděložního života důsledkem působení výše
zmíněných stimulů, ale stejně tak k nim mohlo dojít jen náhodnou poruchou v
přepisu genetického materiálu DNA nebo náhodnou vzájemnou konstelací při
spojování dvou odlišných genetických informací od otce a matky. Tímto
způsobem se mohou zvýraznit zakódované informace v tzv. onkogenech nebo ztratit
dostatečné informace v tzv. supresorových genech.
Onkogeny jsou zvláštní úseky našich normálních chromozómů, které nesou informaci, jež může za jistých okolností vést ke zhoubnému bujení. Onkogeny mají tendenci umístit se během buněčného dělení na nevhodné místo. Tato tendence je podporována působením karcinogenních faktorů a může vyústit v nekontrolovatelné buněčné dělení.
Supresorové geny naproti tomu připomínají funkci strážného. který dohlíží na regulérní průběh dělení buňky. Také při jejich poruše může dojít k nekontrolovatelnému dělení buněk.
Nádorové onemocnění se zpravidla vyvíjí pomalu; může trvat i třicet let, než se zhoubný nádor zvětší natolik, aby mohl být diagnostikován. Většinou však doba vývoje onemocnění trvá několik let. Jen těžko proto uvěřit tvrzení některých pacientů, že hmatatelnou bulku ještě před dvěma měsíci určitě neměli, když při vyšetření má velikost pomeranče.
• Nádorové buňky nedosahují úplné zralosti ani specializace jako ostatní buňky
• Jejich regulace buněčného růstu je narušena, proto rostou nekontrolovaně.
•Buňky nerespektují okolní tkáně, ale místo toho rostou do nich, infiltrují je.
• Buňky se mohou rozšiřovat vcestováním do krevních nebo lymfatických cév a mohou se usadit v jiných orgánech. Takové dceřiné buňky vytvářejí metastázy, které mají charakteristické vlastnosti původního nádorového ložiska, protože nesou stejnou genetickou informaci
