Nemoc a zdraví
Poslední možnost: otevřít hrudník
Vlastní příčinu arytmie však neodstraňuje, a nedovede tedy ani zabránit jejímu opakování.
Dnes už ovšem existuje i možnost kauzálního řešení – respektive možnosti dvě. Než si je představíme, je ovšem třeba připomenout, že ze všeho nejdříve je nutno ložisko rušivých rytmů přesně lokalizovat. K jeho “zaměření” slouží technika tzv. epikardiálního nebo endokardiálního mapování, prováděná buď při otevřeném hrudníku přímo na povrchu srdce, nebo pomocí katetrizační techniky uvnitř srdce. Operatér snímá pomocí tzv. multielektrody signály simultánně z několika míst na vnějším či vnitřním povrchu srdce, a může tak velmi přesně stanovit, odkud vlastně tachykardie vycházejí a šíří se na okolní srdeční tkáň. Touto nežádoucí strukturou může být např. přídatná vodivá spojka nebo okrsek srdeční tkáně, pozměněné třeba ischemickým postižením při infarktu myokardu nebo zánětlivým procesem.
A pak už tedy může přijít ke slovu jeden z terapeutických postupů.
Spálení ložiska
První alternativou je
tzv. katetrizační ablace. Ta je založena na možnosti proniknout až k
ložisku speciálním katétrem (cévkou), jehož hrotem pak lze toto ložisko o
průměru několika málo milimetrů vysokofrekvenčním proudem “spálit”. Katétr se
zavádí pod rentgenovou kontrolou a k přesnému určení místa, které má
být “spáleno”, se užívá tzv. lokálních
 |
|
Likvidaci ložiska, které je zdrojem patologických signálů způsobujících poruchy srdečního rytmu, lze provádět pomocí mrazící sondy (kryosondy). Ložisko se ničí tekutým dusíkem o teplotě –180°C. |
Této metody se užívá k léčbě tachykardií vycházejících jak ze srdečních síní a síňokomorového spojení, tak i ze srdečních komor, a u většiny typů tachyarytmií je úspěšná až v 95 procentech případů. První selektivní katetrizační elektroablace se začaly provádět teprve v roce 1987 a k jejich výraznějšímu rozšíření došlo až v posledních zhruba pěti letech. V ČR byla tato metoda zavedena až v roce 1992 (v IKEMu) a v počtu prováděných výkonů zatím za ostatními vyspělými zeměmi poněkud pokulháváme. Zatímco v okolních evropských zemích se počty katetrizačních ablací na milión obyvatel pohybují v rozmezí 70 až 110, u nás je to zatím jen 50 výkonů na milión obyvatel.
Skalpel nebo laser
Symbolem druhé
alternativy je chirurgický skalpel, jímž se patologicky postižená část
tkáně “vyřízne”, anebo kryosonda či laser, jimiž se tato tkáň zničí
zmrazením nebo naopak zahřátím.
K chirurgickým zákrokům prováděným na srdci po otevření hrudníku ovšem dnes lékaři přistupují teprve tehdy, když se nepodaří patologické ložisko, přídatnou spojku nebo jinou součást potenciální dráhy tachykardie ovlivnit katétrem zaváděným bez narušení integrity organismu, anebo když se musí hrudník nemocného otevřít pro jiný chirurgický výkon – třeba pro našití aortokoronárního bypassu, anebo operaci srdečních chlopní.
