Chřipka
Nebezpečí “nových” virů
 |
Nové viry se rodí v Číně
Dominantním
prvkem virového povrchu je hemaglutinin; právě on stimuluje tvorbu protilátek,
které virus neutralizují. Jak hemaglutinin, tak i druhý obalový antigen –
neuraminidáza – se v průbéhu cirkulace v lidské částečně imunní populaci mění:
dochází k tzv. antigennímu posunu neboli driftu.
Závažnější je zásadní antigenní změna (tzv. antigenní shift), během níž je gen kódující určitý subtyp hemaglutininu nahrazen zcela novým subtypem. Předpokládá se, že tyto nové kmeny viru vznikají výměnou genů mezi zvířecím a lidským chřipkovým virem, které infikovaly stejnou buňku lidského nebo zvířecího hostitele. Dosud nejčastějším ohniskem vzniku nových kmenů byly v nedávné minulosti hustě osídlené oblasti Číny, kde může pravděpodobně snadněji dojít k současné infekci dvěma odlišnými kmeny viru zvířecího a lidského, jejich genetické interakci, snadnému a rychlému přenosu, a tím i adaptaci nově vzniklého viru na člověka.
Vrus typu A, který prošel antigenním shiftem, se pak objeví s úplně novým hemaglutininem, neuraminidázou, nebo oběma, a je odpovědný za chřipkové pandemie, protože lidská populace není vůči tomuto nově vytvořenému kmeni imunní, tj. nemá žádné ochranné protilátky.
V tomto století se vyskytly tři antigenní změny (shifty) – v roce 1918, 1957 a 1968. Přitom ale dopad každého z nových virů byl jiný. Pandemie, která se rozšířila z Hongkongu v roce 1968, měla nejnižší úmrtnost, protože byl změněn pouze hemaglutinin, neuraminidáza zůstala stejná.
I když úmrtnost lidí při pandemii chřipky je obrovská, nesmíme zapomínat, že kumulativní úmrtnost během chřipkových epidemií v období mezi dvěma antigenními změnami (shifty) může být obvykle ještě vyšší.
