Rostliny s tonizujícími účinky

Ženšen pravý


Kategorie: Rostliny s tonizujícími účinky 
29.listopad 1999
Podle orientální medicíny ženšen prodlužuje život a mládí, ale všelékem není.

Ženšen pravý
(také Všehoj ženšenový)
Panax ginseng

Rod Panax, ženšen, patří do čeledi aralkovitých (Araliaceae) a zahrnuje několik druhů bylinného charakteru, rostoucích jak v Asii, tak v Severní Americe. Z hlediska obsahu účinných látek je nejcennější ženšen pravý.

Původ. Ženšen pravý je velmi stará tonizující rostlina, známá v oblasti východní Asie téměř 5000 let. Jde o relikt, rostoucí zde již v třetihorách před více než milionem let, který dokázal přežít tvrdé klimatické změny až do naší doby. Je tedy i jistým symbolem života na Zemi se zcela specifickými vlastnostmi. Na jedné straně totiž existují kořeny staré 300-400 let, na straně druhé má ženšen schopnost upadat do vegetačního klidu až na několik desítek let.

Pravděpodobně první zmínky o ženšenu existují v čínské knize o léčivých rostlinách z 1. století před naším letopočtem. Po dlouhá staletí byl jako mimořádná léčivá rostlina rozšířen a využíván pouze v místech svého původu. Jeho výjimečnost potvrzují i názvy “kořen života”, “stosil”, “božská tráva”, “zázrak přírody”, “dar bohů” apod. Do Evropy se ženšen rozšířil poměrně pozdě; v roce 1610 ho do Holandska dovezli z Japonska kupci. Na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715) pili extrakt z kořenu ženšenu pod názvem “Pentao”. První záznam o ženšenu v Rusku je z roku 1675, kdy ruský velvyslanec v Číně ve své zprávě o této zemi zmínil i ženšen. O několik let později, roku 1690, lékař na carském dvoře Lavrentij Blumentrot předává informace o této rostlině a jejím použití německému lékaři Mentzelovi. Francouzský misionář Jartoux získal v roce 1713 při sestavování mapy severní Číny od sběračů nejen kořen, ale i nadzemní část. V roce 1725 poslal čínský císař Jun Chin papeži Benediktu XIII. několik kořenů ženšenu. Od tohoto období až do současnosti se s ženšenem a výrobky z něho v Evropě více či méně setkáváme.

Jak ho rozpoznáte. Ženšen pravý je bylina s vytrvalým, mrkvovitým a dužnatým, žlutošedě zbarveným kořenem, který svým charakteristickým větvením připomíná někdy

Kořen ženšenu pravého

tvar lidského těla. Podzemní část tvoří i kořenový krček, který se nachází nad hlavním kořenem, má nepravidelný tvar a jizvy po každoročně na podzim odumřelých lodyhách. Nachází se na něm jeden nebo několik vrcholových pupenů, které se zakládají již v průběhu dozrávání plodů, tedy v srpnu. Počátkem července následujícího roku se v nich dotváří základ nového výhonu.

Nadzemní část rostliny tvoří většinou jediná lodyha, 0,3 až 0,7 m vysoká, ukončená 3-7 dlouze řapíkatými, zpravidla pětičetnými listy. Květní stopka dosahuje délky 250 mm a je zakončena okolíkem složeným z 5 až 16 květů. Květy jsou asi 2 mm velké, pětičetné, zelenobílé, většinou oboupohlavné a samosprašné. Plod je šťavnatá, jasně červená bobule o velikosti 10 až 12 mm s 1 až 3 semeny, která jsou tvrdá, plochá, jasně žlutá a asi 5 mm velká, s drsným povrchem. V období zralosti se plody svojí barvou efektně vyjímají mezi okolorostoucími bylinami a upozorňují tak na úkryt kořenů.

Ze semena v prvním roce vyrůstá rostlina s jedním trojčetným listem, druhým rokem s listem pětičetným. K použití se vybírají pěti až šestileté kořeny (radix ginseng), které se sklízejí po ukončení vegetace.

Účinné látky. Kořen ženšenu obsahuje vedle sacharidů, lipidů a proteinů mnoho dalších látek, např. vitaminy (zejména vitamin B1, B2 a C), enzymy, fytosteroly, alkaloidy, škrob, pektiny, třísloviny, saponinové glykosidy, sliz, velké množství minerálních látek a další. Z farmakologického hlediska, tedy z hlediska účinku na organismus, jsou nejvýznamnější saponinové glykosidy.

Vlastnosti. Tonikum, roborans, stimulans, protektivum, metabolikum, anabolikum, antisklerotikum, antidiabetikum, imunoprotektivum.

Vyobrazení ženšenu pravého
ve staré lékařské literatuře
(Mentzel, 1690)

Účinky na organismus. Glykosidy obsažené v kořeni regulují energetické zabezpečení funkcí orgánů a orgánových systémů a zvyšují adaptační možnosti centrálního nervového systému, výkonných orgánů a endokrinních žláz (včetně nadledvin). Působí proti stresu, a to tak, že chrání organismus před vyčerpáním a selháním adaptačních mechanismů. Kromě celkového zlepšení látkové výměny účinné látky také zvyšují aktivitu enzymů a stimulují syntézu bílkovin a nukleových kyselin – tím napomáhají regeneraci tkání, orgánů a orgánových soustav, což se využívá zejména při rekonvalescenci po těžkých onemocněních anebo ve stáří. Dobré výsledky byli dosaženy i při zhoršeném průniku živin v organismu zapříčiněném aterosklerózou. Při podvýživě ženšen zlepšuje trávení, a tím přispívá k posílení organismu. Známé jsou i antidiabetické účinky rostliny – dochází ke snížení vysoké hladiny cukru v krvi při cukrovce. Kromě dalších účinků má také ženšen vliv na krvetvorbu, glykosidy pomáhají snižovat krevní tlak. Při zevní aplikaci na kůži dochází k podpoře granulace a epitelizace, tj. k usnadnění a urychlení hojení ran.

Použití. Zatím se u nás používají tinktury, sirupy, extrakty, čaje, tablety, ale i kosmetické krémy a masti. Ordinují se především při fyzické a duševní únavě, vyčerpanosti, snížené pracovní aktivitě, oslabení organismu dlouhou a těžkou nemocí, dále při postižení kardiovaskulárního systému, při diabetu, narušení funkce pohlavních žláz, ale i při některých neurózách, potížích psychického rázu apod. Přípravky z ženšenu mohou také způsobit rychlejší zánik bolestivých stavů, zvyšují chuť k jídlu a regulují funkce zažívacího traktu. Také normalizují krevní tlak.

V tradiční orientální medicíně přisuzují ženšenu i schopnost prodlužovat život a mládí, proto se doporučuje nejen lidem nemocným, ale i zdravým, ale až od 40 let věku. V tradiční čínské medicíně se ženšenu používá k  prevenci a terapii řady chorob, ale není považován za všelék.

Nežádoucí účinky. Nebyly zaznamenány nežádoucí účinky ženšenových glykosidů ani po dlouhodobém podávání.

Autor: Prof. Ing. Pavel Valíček DrSc.