Popis. Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina. Má dlouhé plazivé oddenky. Lodyhy jsou většinou přímé a nevětví se nebo se bohatě větví až v horní polovině. Lodyhy jsou vždy výrazně čtyřhranné a tuhé. Kopřiva má listy vejčité až kopinaté a dosahují délky od 5 do 10 cm, výjimečně i

Porost kopřivy dvoudomé

20 cm. Listy jsou na spodní straně chlupaté, žahavé chlupy jsou nahloučeny především na žilkách. Kopřiva kvete nenápadně. Květy jsou uspořádány do květenství. Můžeme nalézt rostliny dvoudomé (tzn., že prašníkové a pestíkové květy jsou na různých jedincích), ale i jednodomé. Plodem je nažka.

Kde ji najdete. Kopřiva dvoudomá roste prakticky po celém světě, pouze v tropickém pásmu ji nenajdeme. U nás je kopřiva druhem vlhkých lesů, lužních i su»ových, tvoří podrost v akátinách, roste podél cest, na březích řek a potoků. Kopřiva dvoudomá je rumištní druh, který roste hojně v blízkosti lidských sídliš» a indikuje vysoký obsah dusíku v půdě. Na mnoha místech vytváří husté, jednolité porosty. Na horách zarůstá louky v okolí chat a horských usedlostí.

Sběr.Nať (Herba urticae) kopřivy sbíráme z kopřivy dvoudomé i kopřivy žahavky (Urtica urens L.). Drogu tvoří mladé části rostlin, vrcholky lodyh do délky max. 40 cm. Nať před kvetením od konce dubna do září. Někdy se sbírají pouze listy (Folium urticae) a méně i kořeny (Radix urticae).

Obsahové látky. Chlorofyl, vitamín C, třísloviny, glukokininy, aminy, vitamín B₁, provitamín A, acetylcholin, serotin, histamin, minerální látky (vápník, fosfor, železo aj.), třísloviny, sacharidy.

Vlastnosti.Metabolikum, vitaminiferum, diuretikum, antidiaroikum, antiseptikum, roborans, antireumatikum, antidiabetikum, derivans, hemostypikum, dermatikum, kosmetikum.

Kvetoucí kopřiva

Účinky na organismus. Kopřiva dvoudomá má velice široké uplatnění při léčbě nejrůznějších onemocněních, ale i v prevenci. Kopřivová na» i listy obsahují vysoké procento chlorofylu, který působí jako tonikum, podporuje celkový metabolismus, činnost žláz. Kopřiva pozitivně ovlivňuje i peristaltiku. Působí jako mírné diuretikum, a proto se používá při chronických onemocněních ledvin, při zánětech močových cest apod. Je složkou jarních bylinných kúr, podporuje tvorbu červených krvinek. V jarních měsících by ji měly více užívat především děti pro vysoký obsah minerálů a vitamínů. Kopřiva má vliv na krvetvorbu, povzbuzuje kostní dřeň. Je také účinná při ztrátě většího množství krve a při chudokrevnosti. Vhodné je používání kopřivy i v prevenci u zdravých lidí, u těžce pracujících, při velkém psychickém zatížení a při vyčerpání u dlouhodobě nemocných pacientů.

Kopřivová droga je složkou čajovin při chronických i akutních onemocněních dýchacích cest. Používá se také při průjmových onemocněních spojených s kapilárním krvácením. V kořenech kopřivy je obsaženo více tříslovin, proto se používají jako adstringens. Kořeny se užívají se také vně na koupele při zvýšené tvorbě kožního mazu.

Dříve se hojně praktikovalo šlehání žahajícími čerstvými lodyhami kopřivy. To vyvolává místní prokrvení a zvyšuje látkovou přeměnu nejen v místě podráždění, ale v menší míře i v celém organismu. Tato terapie je zejména účinná při revmatismu a bolesti kloubů, ale pro nepříjemné pálení není oblíbena a dnes upadla prakticky v zapomnění.

Použití. Jednotlivá dávka na odvar je 1,5 g listové či naťové drogy na šálek vody, což odpovídá jedné kávové lžičce drogy. Z kořene se

Květ kopřivy

připravuje odvar. Na sklenici vody připadá půl polévkové lžíce drogy. Vně se používá pětiprocentní odvar.

Toxicita a vedlejší účinky.Při použití terapeutických dávek není kopřiva toxická, ani její užívání nemá vedlejší účinky. Při kontaktu s rostlinou může dojít k popálení pokožky žahavým sekretem z chloupků. Postižená místa chladíme vodou.

Další význam. Kopřiva dvoudomá se v minulosti používala jako přadná rostlina. Její užívání je doloženo už od doby bronzové a v některých oblastech se zachovalo až do 20. století. Kopřiva se také používá při výrobě kosmetických přípravků, zejména v péči o vlasy. Nesmíme zapomenout na kopřivu jako listovou zeleninu. Z mladých kopřivových lístků se dá připravit velice chutný špenát.

Autor: Mgr. Jarmila Skružná