Dnešní strava

Takto položené otázky jsou už samy o sobě sugestivní a zdálo by se, že odpověď na ně bude přinejmenším sporná. Zástupci evropského potravinářského průmyslu a prodejců “luxusních” potravin však pochybnosti odmítají: ano, s cenou prý roste i kvalita. A upozorňují na to, že například cena drůbeže závisí hlavně na délce chovu – skutečně kvalitní drůbež, jakou nabízejí luxusní obchody, je chována v průměru třikrát déle než “průmyslová” drůbež z velkochovů.

Velkou roli hraje také krmivo. Drůbeži, která skončí na pekáči zámožnějších lidí, se dostává nejen jakostních obilovin, ale také mléčných výrobků, chleba a dalších vymožeností á la carte. Takový výrobce proto není schopen dodat do obchodní sítě více než pár desítek, nejvýš dvě stovky kusů týdně.

“Co se týče kvality, jsme velice nároční a naše výrobky průběžně kontrolujeme,” ujišťuje Philippe Foulatiere, zástupce ředitele francouzské firmy Hédiard, jejíž obchody patří mezi nejluxusnější z luxusních. Pro příklad, v centru Paříže prodává pečené kuře za 80 franků (zhruba 440 korun); dražší je ve francouzské metropoli jen obchod Fauchon, který za stejný produkt žádá 135 franků (přibližně 750 korun). “Ovšemže je to drahé,” dodává Foulatiere.

Francouzi – a Západoevropané vůbec – začínají chápat, že vysoká cena potraviny je zpravidla známkou její kvality. Stále více z nich (podle odhadů celá polovina populace) je ochotno koupit si za vyšší cenu jistotu, že produkt nepochází z velké farmy a velkovýkrmny – a taky to pravidelně dělají.

V Čechách je zatím situace trochu jiná: většinu z nás odrazuje od nákupu drahých potravin nejen nevalná ekonomická situace, ale i fakt, že rovnice dražší = kvalitnější má v České republice stále mnoho výjimek.

Tato nejistota (zejména ohledně původu drůbeže) však není naší specialitou. Někteří západoevropští prodejci proto ke každému nabízenému kus vystavují certifikát původu. Kilo takové drůbeže přijde bratru na 350 až 500 korun...