Dnešní strava

V první řadě se chovatelům nabízejí antibiotika. Zlepšují metabolismus zvířat, ta rychleji rostou a přibývají na váze, jsou odolnější proti chorobám a produkují méně toxinů. V Evropě 15 procent vyrobených antibiotik putuje z farmaceutického průmyslu přímo k chovatelům. “Kdybychom antibiotika zrušili, zvířata by byla křehčí a zranitelnější,” argumentuje člen Evropské vědecké komise pro živočišnou výživu Georges Bories. Všechno je tedy v pořádku. Jen spotřebitel riskuje, že jeho organismus – živený takto ošetřovanými zvířaty – se stane vůči antibiotikům odolný.

Vědec z Národního střediska veterinárních studií ve francouzském Lyonu ukazuje mozek krávy, postižený nemocí "šílených krav".

Dále mají zemědělci už několik desetiletí po ruce živočišné moučky, vyráběné ze zvířecích kostí. “Dávají zvířatům fosfor, vápník a živočišné bílkoviny. Na jejich používání není nic šokujícího,” říká Georges Bories. I tady je všechno v pořádku. Kostní moučky jsou na dvacet minut vystavovány teplotě 133°C, a jsou tedy nezávadné. Jenže těmito moučkami se rozšiřuje nemoc “šílených krav”, která podle vědeckých předpokladů přenáší na člověka smrtelnou Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. Má se tedy používání mouček zakázat? Prvníkrok v tomto směruučinila Francie, kde se kostní moučky nesmějí podávat hovězímu dobytku – jiným zvířatům však ano. Zatím není čím mleté kosti nahradit. Mezi návrhy se objevují kupříkladu geneticky upravené potraviny...

Jak snížit riziko nakažení a otravy

• před i po manipulaci s potravinami si důkladně umyjte ruce • totéž udělejte i s mycí houbou nebo hadříkem • u potravin pečlivě kontrolujte data spotřeby • ujistěte se, že vaše chladnička opravdu chladí (tzn. 4°C) • u mražených potravin zkontrolujte dobu trvanlivosti v závislosti na teplotě skladování a ujistěte se, že vaše mraznička příslušnou teplotu skutečně má

V zemědělských produktech se konečně můžeme setkat i s pesticidy. Každý o nich slyšel, každý chápe, že mu nepřidají na zdraví, jen se přesně neví, jak na lidský organismus účinkují. Podobně se to má i s těžkými kovy jako olovo, kadmium nebo rtuť, které se ukládají v organismy po celá léta a desetiletí.

Nenechte se otrávit   

Ve Francii v posledních dvou desetiletích zemře každoročně kolem 700 lidí v důsledku požití toxických nebo nakažených potravin. 40 procent z nich má na svědomí salmonelóza. Renomovaný francouzský týdeník L’Express přesto podotýká, že toto číslo – jakkoliv se zdá hrozivé – je “nízké ve srovnání s 20 000 až 25 000 úmrtí přímo zaviněnými alkoholem”. Druhou stránkou je skutečnost, že počet otrav potravinami je několikanásobně vyšší než uvedený počet úmrtí: u dospělých zdravých jedinců totiž většinou smrtí nekončívají, ale projeví se třeba žaludeční nevolností, zvracením nebo průjmem, které za pár dnů přejdou. Horší je to u dětí, těhotných žen, starých lidí nebo osob s oslabených organismem – v jejich případě se objevují vážné komplikace, končící často smrtí.

Riziko nakažení potravinami můžeme poměrně výrazně snížit i my sami. Stačí, když budeme dodržovat základní hygienické zvyklosti (viz tabulku) a u každé potraviny si zkontrolujeme datum spotřeby.

Autor: Vít Hlásenský