Dnešní strava
Vybírat v roce 2000 není žádná legrace
|
potravinové krize 90. let v Evropě | |||||||
|
Kdo za to může?
Nemine měsíc, aby evropské super- a hypermarkety neaktualizovaly “černou listinu” zakázaných potravin. Belgická Coca-cola, anglické hovězí, francouzské paštiky, vejce, mouka a tak dále. Už se ani nemluví o tom, že dobytek je doslova napěchovaný všelijakými karcinogeny, která si v těle nastřádal z chemických hnojiv, nebo že do salámu či mletého masa dá výrobce úplně všechno a hlavně to, co bychom tam nečekali.
Takový je stav našeho stravování v roce 2000. Čtyři pětiny všeho, co jíme, pochází z průmyslových hal. Konkurenční boj mezi supermarkety tlačí ceny dolů, a výrobci tak musí produkovat stále levněji. Nejde o zdraví; jde o to, vyrobit co nejvíc za co nejmíň. Jak? Pomohou hormony, trocha antobiotik, špetka chemie a až se zbavíme počátečního ostychu, jemně zamícháme geny.
Na začátku řetězce jsou zemědělci a ti jistě nejsou bez viny. Jenže když nebudou “vařit” podle popsaného receptu, zpracovatelský průmysl si najde jiného odběratele, poněvadž by vyrobil tak drahý produkt, že by jej od něho prodejce nekoupil; i on by si našel jiného dodavatele. Na něj totiž tlačí poslední článek řetězce – zákazník, který vidí ušetřený haléř, ale ne už bohatou paletu chemie a biologie skrytou ve výhodné koupi.
Potraviny neznají hranice... a jedy také ne
Mluvíme v evropských nebo světových pojmech, ne v pojmech české kotliny, protože globalizace se dotkla i našeho jídla. “Potraviny už neznají hranice,” připomíná prestižní francouzský týdeník L’Express. “A škodliviny také ne: dioxin, který nakazí belgický olej, se může přenést přes mouku, vepřové nebo šunku až do italského sendviče.” L’Express chmurně podotýká, že spotřebiteli stejně nezbývá než si ten sendvič koupit. Když si totiž nekoupí dioxin v sendviči, najde ho v něčem jiném.
Hygienické podmínky se stále zpřísňují, a přitom jíme čím dál horší stravu (pokud se týče zdraví škodlivých látek). Nesmíme si však plést hygienu s dietetikou - zdaleka ne všechno, co projde hygienickou normou, musí být zdraví prospěšné.
Co tedy jíst, nebo naopak nejíst? Jak vybírat? Univerzální klíč neexistuje. Riziko lze ovšem výrazně snížit, pokud budeme dodržovat určité zásady. V této rubrice si je postupně probereme.
