Jakou stravu zvolit

Važte si svého zdraví, nevažte víc, než máte


Kategorie: Jakou stravu zvolit 
24.listopad 1999
Sókratés prý pravil, že “nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme, abychom žili”. Voltaire poznamenal: “Lékař, toť onen nešťastný muž, od něhož se denně žádají zázraky, to jest aby dosáhl harmonie zdraví a nestřídmosti.” A konečně na prastarém papyru ze starého Egypta bylo zaznamenáno, že “polovina z toho, co sníme, udržuje při životě nás, druhá polovina lékaře.”

Na shánění a konzumování potravy není pochopitelně nicšpatného. Patří k základním lidským instinktům i radostem. Bylo hlavníčinností našich dávných předků na úrovni lovců i sběračů. Touha po nasycení byla primárním podnětem k pracovní aktivitě v éře parních strojů a je a bude jím i v době nejmodernějších počítačů. Jsme-li v této snaze úspěšní, přináší nám to nejen fyzickou a duševní výkonnost, ale i psychickou pohodu a citovou rovnováhu.

I tady ovšem platí, že všeho moc škodí. Přejídání se všemi z toho plynoucími důsledky patří k nejvážnějším zdravotním problémům všech vyspělých zemí současného světa. Máme takovou hojnost potravin, že se v nich pochováváme za živa, poznamenal kdosi. Nadměrným příjmem kalorií, tuků, cukru, soli a vůbec pochoutek nejrůznějšího druhu pak k sobě přitahujeme infarkty a mrtvice, cukrovku a vysoký tlak, nádory i postižení pohybového aparátu, podobně jako magnet přitahuje železné piliny. Ve všech vyspělých zemích světa mají skoro dvě třetiny populace ve své krvi podstatně více cholesterolu, než je zdrávo. Minimálně třetině obyvatel koluje krev v cévách pod příliš vysokým tlakem. Cukrovkou trpí podle střízlivých odhadů v celém světě na sto milionů lidí a rok co rok přibývají statisíce dalších diabetiků. Dna, které se kdysiříkalo nemoc králů, se změnila v nemoc zcela “lidovou”. A za tím vším stojí nerozumné stravování.

Horší než meč

Když staří Římané poznamenávali: “plures occidit gula quam gladius”, čili že “přejídáním přišlo oživot více lidí než mečem”, platilo to pro horní vrstvy, zatímco ostatní byli rádi, pokud měli co do úst. Dnes by si ale jinou starou moudrost - snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej svému nepříteli - měl den co den připomínat každý z nás.

Vždyť také každý z nás si - alespoň co se potravy týče - žije doslova nad poměry. Proto také nosí přebytečná kila na sobě nejméně každá druhážena a každý třetí muž, a obezita se objevuje dokonce již veškolních lavicích.

Jaká hmotnost je přiměřená?
Výška
(cm)
Hmotnost (kg)

 
145
150
155
160
165
170
175
180
185
190
195
MUŽI
ŽENY
Přiměřená
 
45-56
46-60
52-64
55-68
58-72
62-77
65-81
69-86
73-90
76-95
Obezita
 
68
72
77
82
87
92
97
103
108
114
Přiměřená
39-50
42-54
45-57
48-61
51-65
54-69
57-73
61-77
64-81
68-86
 
Obezita
60
64
69
73
78
83
88
93
98
103
 
Ne všichni obézní jsou tlustí z jídla - ovšem nesprávnou, tedy energeticky příliš bohatou, nadbytečně tučnou a sladkou, nesprávně vyváženou ačasově rozloženou stravu lze vystopovat nejméně za devadesáti pěti procenty případů obezity. Jen zbylých pět procent mají na svědomí metabolické poruchy. K obezitě i k dalším uvedeným nemocem se tedy doslova projídáme. A tím,že nám civilizace kromě bohatého stolu nabízí i pohyb bez pohybu (pohyblivé schody a chodníky, výtahy, auta), se situace jen dále zhoršuje.

Zkuste si proto udržet svou optimální váhu (viz tabulku), a pokud jste už dovolili přebytečnému tuku se na svém těle usadit, udělejte něco proti tomu. Chce to jíst sice pravidelně, ale v menším množství, volit méně tučných a sladkých pokrmů, a místo nich dát přednost ovoci, zelenině, obilovinám, škrobovinám a dalším potravinám obsahujícím tzv. vlákninu. A samozřejmě - udržovat váhu nebo zbavovat se přebytečných kil je mnohem rozumnější a účinnější (i když namáhavější) pomocí tělesného pohybu (nemusí to být zdaleka závodní plavání nebo maraton - stačí rekreační turistikači jízda na kole), než prostřednictvím nejrůznějších “zázračných diet”.

Autor: Mgr. Jaroslav Hořejší