Výživa

Když kotví loď v přístavu, vidíte z lana poutajícího ji k břehu jen oba konce; větší část lana je skryta pod vodou. Je více než zřejmé,že tam kdesi je, třebaže je nemůžeme spatřit. S rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku aterosklerózy je to podobné - proto také ve vztahu k nim nelze uplatňovat presumpci neviny a na každý z nich je třeba pohlížet jako na potenciálního viníka.

Riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy a ischemické choroby srdeční je vyšší u osob pocházejících z rodin, kde se srdeční a cévní onemocnění vyskytla už v předchozích generacích - zděděné dispozice jsou nesporné. Častěji jsou postihováni muži než ženy, které před aterosklerózou do značné míry chrání ženské pohlavní hormony - ovšem jen do přechodu, po němžženy muže rychle dohánějí. A konečně je samozřejmé,že riziko aterosklerózy, anginy pectoris a infarktu myokardu roste s přibývajícím věkem.

Je všeobecně známo, že jsou to právě zvýšené hladiny tuků v krvi - zejména pak cholesterolu a triglyceridů (nebo též triacylglycerolů) -, které uvnitř našich tepen přispívají ke vzniku a rozvoji aterosklerotických plátů. V těch zemích a u těch jedinců, kde jsou jejich koncentrace zvýšeny, je jednoznačně i více infarktů. Vědecké studie prokázaly, že každé zvýšení hladiny cholesterolu o jedno procento představuje vzestup rizika srdečního infarktu o dvě procenta!

Měli byste ovšem vědět, že není cholesterol jako cholesterol. Ten, který je obsažen v lipoproteinech o vysoké hustotě (v odborné literatuře se pro ně užívá zkratka HDL od anglického high density lipoproteins), je pro tělo nezbytný a užitečný. Do cévních stěn se ukládá cholesterol obsažený v lipoproteinech o hustotě nízké (LDL - low density lipoproteins).

Přeměna tuků a cholesterolu v našem těle je složitý proces, který nelze jednoduše vměstnat do tabulek. Nicméně lze říci, že každý z nás by koncentraci celkového cholesterolu ve své krvi měl znát. Měli

A pokud jde o normu optimální tělesné hmotnosti? Tu nesplňuje v České republice nejméně třetinažen a asi dvě pětiny mužů. Nadměrné kilogramy přitom nejen enormně zatěžují srdce (které musí “pumpovat” - podobně jako čerpadlo vodu do prázdných neobydlených pokojů - krev do zbytečných tukových tkání), ale navíc přispívají k zvýšeným hladinám cholesterolu, k zvýšenému tlaku krve nebo ke vzniku a rozvoji cukrovky. Obezita s sebou přináší další rizikové faktory.

S výjimkou poměrně vzácných případů, kdy je obezita důsledkem konkrétního onemocnění, stojí v jejím pozadí nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie, tedy:

• Nadměrný energetický příjem (přejídání)

Energetická spotřeba, která byla ještě začátkem padesátých let 8400 kJ (2000 kcal) denně, se postupně vyšplhala až téměř ke 13 000 kJ (3200 kcal), což přesahuje nejen doporučovanou základní dávku (10 050 kJ = 2400 kcal), ale dokonce i dávku předpokládanou při středně těžké fyzické práci (12 560 kJ = 3000 kcal). Přitom navíc konzumujeme příliš mnoho tuků, cukru a alkoholu, což vše jsou snadno využitelné zdroje energie, jejichž příjem podporuje tvorbu zásobního tuku.

• Nedostatečný energetický výdej (sedavý způsob života)

Sedíme při cestě do práce, sedíme v zaměstnání, sedíme doma u televize... Sedíme sice na zadníčásti těla, ale odnášejí to opět naše srdce a cévy. Při nedostatku pohybu přibývají kilogramy, roste hladina cholesterolu i krevní tlak, zvyšuje se nebezpečí cukrovky, “zanášejí” se cévy a vedle ostatních svalů zůstává netrénovaný i sval srdeční. Není divu,že pak snáze podléhá infarktu.