Diety

Hlavní zásadou při zažívacích potížích budiž, že jakékoliv obtíže, které trvají déle, jsou opakované nebo jsou provázeny výraznou bolestivostí či vysokou teplotou, vyžadují návštěvu lékaře. Rozhodně nedejte na jakékoliv rady laiků – dej si trochu alkoholu, vezmi si tenhle prášek, to ti pomůže apod.

Jste-li si vědomi příčiny svých potíží – například předešlý den jste se přejedli –, stačí, když několik dnů bude jíst jen lehkou a málo tučnou stravu v malých a častých dávkách (stačí po několika soustech) a během dne budete popíjet bylinné čaje uklidňující a podporující trávení (například máta, třezalka). Pokud máte průjem, je vhodné popíjet průběžně minerální vody a jeden dva dny se stravovat bílým pečivem, rýží, těstovinami a z jídelníčku po tuto dobu vyloučit volné tuky. Průjmy Vás ohrožují hlavně rychlou ztrátou tekutin i minerálních látek. Běžnou denní dávku tekutin (dva litry) je třeba zvýšit o ztráty průjmem (cca 200 až 300 ml za každou stolici). Při teplotě nebo v horku je množství nutné dále zvýšit (cca o 10 a více procent).

My se však zaměříme na to, co je v tomto ročním období nejčastější příčinou – průjmy nebo nevolnost až zvracení způsobené jak změnou typu stravy a prostředí při dovolené, tak i infekcí či “otravou” z nevhodně uskladněného či v nevhodných hygienických podmínkách připraveného pokrmu. Infekční potíže mohou být způsobeny bakteriemi, jejich toxiny, viry, parazity a plísněmi.

Ke změně stravy patří změna sortimentu – například více ovoce, častá konzumace hub, změna kuchyně – například za sortiment středozemní; v ní hraje roli i konzumace pokrmů, které jsme dosud nevyzkoušeli (mořské plody, korýši), a proto ani netušíme, že bychom na ně mohli třeba být alergičtí.

Pokud jde o konzumaci hub, předpokládám, že konzumujete jen ty, které perfektně znáte, že je nesbíráte blízko chemických továren či na skládkách a správně je skladujete (nejsou zapařené) – proto se nebudeme zabývat otravou. Houby jsou bohaté na vlákninu, které obecně konzumujeme málo, a jsou tedy pro nás relativně těžko stravitelnou potravinou. To ve většině případů ještě umocníme nevhodnou denní dobou konzumace a nevhodnou technologickou úpravou. Například houby připravíme podušené na tuku s vejcem (smaženice) nebo smažené a jíme je večer. Máme-li je rádi, dáme si jich větší porci – a potíže jsou tu. Přitom stačí, když si těžko stravitelný pokrm upravíme k obědu a chceme-li houby konzumovat i večer, zvolíme úpravu lehčí – třeba ve formě těstovin s houbami (jen podušenými). V žádném případě ovšem nelze doporučit řešení pocitů těžkosti alkoholem.

Bakteriální infekce se projeví několik hodin až dnů po infekci. V lehké formě skončí průjmem, někdy zvracením. Vždy jsou provázeny horečkou, která může dosáhnout i 40°C. Infekce se přenáší potravou (vejce, maso, mléko), vodou a z člověka nemocného. Typickým reprezentantem těchto onemocnění je salmonelóza.

Bakteriálními toxiny jsou buďto obsaženy v potravinách, v nichž se pomnožily, nebo se vytvářejí až ve střevě postiženého. Podle toho se liší i doba prvních projevů onemocnění (v prvním případě 1 až 6 hodin po požití, ve druhém 8 až 16 hodin po požití). Prvními projevy bývá nevolnost, zvracení, bolesti až prudké křeče v břiše a průjem, obvykle bez horečky. Onemocnění se vyznačují rychlým počátkem i rychlým koncem onemocnění (1 až 3 dny). Je pro ně charakteristické, že onemocní několik osob, které stejnou potravu konzumovaly. Zdrojem takovéto nákazy jsou ohřívaná jídla, jídla svým složením riziková (hlavně v teplých měsících) a konzumovaná za studena (například sekaná, měkké uzeniny, majonéza a výrobky, které ji obsahují, vaječné krémy a smetanové výrobky).

Jsem přesvědčena, že zkažené konzervy rovnou vyhodíte – tím se vyhnete známému botulotoxinu (způsobuje botulismus), který postihuje hlavně nervovou soustavu. K příznakům onemocnění patří poruchy vidění a suchost v ústech.

Virové infekce jsou u dospělých méně časté, probíhají lehce a krátce. Nejčastěji je způsobují infekce z koupališť a rybníků znečištěných odpadními vodami. Příznaky se projeví během jednoho až dvou dnů. Tyto infekce jsou časté hlavně u dětí, kdy mohou mívají  těžký průběh vzhledem k rychlé dehydrataci. Parazitární infekce je častým “suvenýrem” z exotické dovolené. Proto je před jakoukoliv zahraniční cestou důležité informovat se na onemocnění, která se v dané oblasti vyskytují, a pak dodržovat příslušná doporučení, včetně příslušného očkování. Často se totiž jedná o závažná onemocnění s celoživotními, mnohdy život ohrožujícími následky.

Plísňové onemocnění (nejčastěji způsobené kvasinkami) je druhotnou komplikací jiných, závažných onemocnění. Nejčastější příčinou je porucha imunity. Nezapomínejme však, že v menší intenzitě nedostatečnou imunitu mohou mít i malé děti (výhodu mají děti kojené) a starší lidé.