Medicína

Vzhledem k součinnosti s policií a soudní mocí patří soudní lékařství mezi nejdůležitější medicínské obory. Na pražské lékařské fakultě má dlouhou historii.  Posudky o zdravotním stavu se začal podávat již v druhé polovině 17. století. Budova Hlavova ústavu byla otevřena v roce 1921, právě před sto lety. Za tu dobu zde bylo provedeno velké množství pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy. „Soudní lékařství je obor vhodný pro přemýšlivé lékaře, kteří mají rádi překvapení,“ upozorňuje doc. Alexander Pilin z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.

 

Zjišťování příčin smrti je kromě výuky a vědecké práce hlavní činnost Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Proto zde lékaři pitvají a zkoumají makroskopické a mikroskopické změny lidských tkání. Provádí se tu dva druhy pitev – zdravotní a soudní. Pitvy zdravotní jsou indikovány prohlížejícím lékařem na místě nálezu těla, tedy mimo zdravotnické zařízení. Účelem těchto pitev je určit příčinu smrti. Při podezření na intoxikaci zemřelé osoby se provádí toxikologické vyšetření.

Pitvy soudní nařizují orgány činné v trestním řízení a jejich konečným výsledkem je znalecký posudek, přičemž nejde vždy jen o úmrtí. Pitevní nález a jeho souvislosti s újmou na zdraví a zdravotními následky se zkoumají i u živých osob. Primářka Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN MUDr. Klára Neureutterová vysvětluje, že pitva může mít i svého druhu preventivní efekt: „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci COVID-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici, která rozhodne o dalším opatření.“ Toxikologické pracoviště vyšetřuje podezření na otravu neznámou látkou 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Provádí rovněž rozbory krve řidičů, kteří požili před jízdou alkohol nebo jiné omamné látky.

Obor zasahuje do mnoha odvětví medicíny, ve kterých se musí soudní lékař vyznat.Základem je pochopitelně znalost patologie. Kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství, což trvá pět let. Velmi důležitá je znalost histologie pro vyšetření tkáňových změn jako důkazu, zda ke zranění zemřelého došlo zaživa, nebo až po smrti. Soudní lékař musí ovládat také chirurgii a traumatologii, která je nezbytná pro posuzování mechanismu vzniku poranění a způsobu léčení. Rozumět musí i interní medicíně a toxikologii. V současné době se neobejde bez znalostí molekulární genetiky a pokročilých zobrazovacích metod.

Ústav se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha nechvalně proslulých zločinů, jako např. tzv. spartakiádního vraha Jiřího Straky, nebo neobjasněného úmrtí Jana Masaryka. Právě pitva hraje ve vyšetřování často rozhodující roli. Na TK věnované výročí Hlavova ústavu byla připomenuta vražda v tramvaji v roce 2014.V první chvíli se přímo na místě o vraždě neuvažovalo. Až díky pitvě byl nalezen drobný vstřel v zátylku. Policisté pak mohli spustit vyšetřování. Případ byl objasněn až dva roky poté. Šokující kriminální případy, ve kterých figurují například sérioví vrazi, jsou v poslední době sice raritní, ale řeší se sebevraždy, nešťastné náhody a samozřejmě i sporné případy, kdy je důležitá úzká spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. 

Vědci v Hlavově ústavu již mnohokrát významně přispěli k rozvoji svého oboru. V současnosti se odborníci pomocí molekulárně genetických metod podílí na studiu náhlé srdeční smrti u mladých osob, zabývají se také možnostmi identifikace osob stomatologickými metodami a rozvíjejí se tu i metody forenzní molekulární biologie. V oblasti toxikologie vědci zkoumají nové návykové látky a vyvíjí metody potřebné pro diagnostiku intoxikací a nadužívání drog.

Ústav soudního lékařství a toxikologie se jako součást 1. lékařské fakulty UK podílí také na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání budoucích lékařů i dalších odborníků. Kromě studentů všeobecného a zubního lékařství i nelékařských oborů se zde vzdělávají také studenti Přírodovědecké fakulty UK.

Počátky soudního lékařství v českých zemích sahají daleko do 16. století, kdy se objevují zprávy o přítomnosti ranhojičů, léčitelů a chirurgů u podezřelých úmrtí nebo u podezření na otravu. Pražská lékařská fakulta začala podávat odborné posudky již v druhé polovině 17. století. Z té doby se dochovaly zprávy o exhumaci těla k posouzení, zda na těle byly bodné rány.

Ústav soudního lékařství po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou větev sídlil v Kateřinské ulici. Zásluhou profesora Hlavy se začala od roku 1908 projektovat stavba současné budovy v dnešní Studničkově ulici. Monumentální novoklasicistní stavba s prvky purismu a funkcionalismu byla dokončena v roce 1921. Současný Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vznikl v roce 1999 sloučením dvou pracovišť – Ústavu soudního lékařství a Ústavu pro toxikologii a soudní chemii.

Dle TZ

www.lf1.cuni.cz

 

 

 

Tweet