Medicína

Během koronavirové krize stoupl výskyt duševních chorob z 20 % na 30 %. I proto v letošním březnu 2021 zahájila nezisková organizace Loono svou čtvrtou edukativní kampaň, tentokrát o duševním zdraví. Několik konkrétních tipů, jak o duševní zdraví pečovat a také jak správně mluvit s člověkem s duševními problémy.

Především jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení správné duševní pohody je kvalitní spánek. Dospělý jedinec by měl nerušeně spát minimálně 7-9 hodin. Je dobré dodržovat pravidelnost v usínání a vstávání, a to i o víkendech navodit rutinu.

Vliv na duševní zdraví má i vyvážená a zdravá strava, která poskytuje energii celému organismu, včetně nervového systému. Dlouhodobá konzumace jednoduchých cukrů či nedostatek živin a vitamínů vedou k celé řadě fyzických i duševních problémů. (Např. obézní člověk má až o 55 % větší riziko vzniku deprese).

Pocity štěstí lze navodit už za 30 minut pohybem! Endorfin neboli hormon štěstí se začne vyplavovat po dobré půlhodince svižnějšího pohybu. Psychika i sebevědomí se posílí vyhrazením času na pravidelný pohyb alespoň ve 3 dnech v týdnu. Může to být procházka nebo cvičení u oblíbeného seriálu. Pohyb bývá součást léčby deprese, hraje důležitou roli v prevenci duševních onemocnění.

Těla dobře fungují v zavedených rutinách. Pro psychické zdraví je dobré naučit se hospodařit s časem a plánovat. Určit, kolik času denně dát práci (home-office), škole, studiu a kolik sobě. Tento rozvrh dodržovat. Také relaxační čas přísně dodržovat.

V současnosti již jsou samozřejmostí on-line pracovní porady. Je dobré zařadit pravidelné on-line setkávání v osobním životě, virtuální posezení s přáteli nebo společné rodinné „meetingy”. Zlepší se nálada všem zúčastněným!

A v neposlední řadě je důležité zabránit stresu, který je často spojen s nerealistickými osobními cíli. Je proto dobrý seznam splnitelných úkolů prokládaný relaxačními cviky, které jsou základem správné psychohygieny, pomáhají zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost. Mezi nejúčinnější prostředky relaxace patří pohyb, vnímání těla (mindfulness), střídání napětí a uvolnění (jóga, procházky, cvičení či meditace).

Při komunikaci s úzkostným nebo depresivním blízkým je dobré především naslouchat, nepoučovat a nezlehčovat situaci. Ptát se otevřeně, nabídnout pomoc i s vyhledáním odborníka. Při odmítnutí nenaléhat, ale trpělivě pokračovat v empatické konverzaci. V této situaci být vždy k dispozici podle přání blízké osoby.

Dle TZ

www.loono.cz

 

Tweet