Medicína

Vlastní obavy z nakažení i vládní opatření zavřely celý národ v domácnostech. Tato skutečnost má za důsledek i to, že lidé mnohdy nenavštěvují lékaře ani s vážnými projevy některých onemocnění. Odkládají řešení různých nemocí na dobu, kdy bude situace klidnější. Jenže jsou chvíle, kdy není taktické zlehčovat příznaky a rizika a přesouvat návštěvu u lékaře na pozdější období.

Pro chronické žilní onemocnění jsou typické bolesti a pocity těžkých nohou, otoky, metličky a křečové žíly. Konkrétní projevy se liší podle toho, v jakém jsou stadiu. Přítomnost jakéhokoliv příznaku znamená, že žilní chlopně neodvádí svou práci. Metličky a otoky vypadají jako kosmetický problém, ale při progresi se časem mohou dostat až do nejvyšších stádií, což jsou bércové vředy. Rady v aplikaci Bolí vás nohy a na www.zilniporadna.cz .

Zatímco na chřipku probíhá očkování každý rok na podzim, s příchodem jarních teplot je nutno zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Infikovaná klíšťata začínají vylézat v době, kdy je během dne více než 5 stupňů. Zatím jediná možná cesta je prevence v podobě očkování. Základní očkování proti klíšťové encefalitidě se aplikuje ve 3 dávkách. Účinné látky ale postupně klesají, proto je třeba chodit na přeočkování, jinak nemá celý proces valný význam. Zde stačí pouze jedna dávka co 3 roky (5 let pro 60+). Zatímco u dětí a u povinného očkování hlídá termín lékař, v ostatních případech je na pacientovi samotném, nebo v případě dětí na rodičích. Současná situace není důvodem k tomu očkování proti klíšťové encefalitidě jakkoli odkládat.

Jaro je také sezónou alergiků. Lehčí případy si vystačí s volně dostupnými přípravky z lékárny. Těžší alergici a astmatici se ale bez svých inhalátorů a léků na předpis neobejdou. S tímto trvalým onemocněním se nikdy neví, kdy bude nutný zásah lékaře. Následky neléčeného astmatu jsou často trvalé. Kromě vhodné medikace je důležité znát faktory, které astma spouštějí nebo zhoršuj. K tomu je nezbytná konzultace s praktickým lékařem, alergologem či pneumologem.

Věkem podmíněná makulární degenerace je zpočátku nenápadné onemocnění, které postihuje centrální část sítnice oka - tzv. žlutou skvrnu (makulu). Onemocnění má podobné příznaky jako vetchozrakost – pacient obtížné rozlišuje detaily, má problémy přečíst třeba číslo autobusu, luštit křížovky nebo těžko rozpoznává tváře. Relativně běžná je u lidí nad sedmdesát let a je také jednou z hlavních příčin ztráty zraku u dospělých. Toto onemocnění postupuje zpravidla rychle, ke ztrátě zraku dochází v řádu týdnů nebo měsíců, proto je pro jeho úspěšnou léčbu klíčové včasné rozpoznání a zahájení léčby. Zhoršování je možné zpomalit podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi a správnou životosprávou. Bez vhodné léčby dochází ke ztrátě zraku rychle, obvykle v řádu týdnů. www.lexum.cz

 

Dle TZ

 

www.focus-age.cz

Tweet