Co víme o chřipce
Citlivost antigenních testů (studie)
Cílem studie, která proběhla v odběrovém centru FN Motol ve dnech 17. - 25. února 2021 bylo stanovit citlivost antigenního testu v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Účastnili se jí jen lidé bez příznaků, kterým byl odebrán stěr z nosohltanu, tzn. standardní nasofaryngeální výtěr pro PCR stanovení a současně výtěr z nosu pro antigenní testování (test firmy Abbott). Oba výsledky se pak porovnaly.
Všichni účastníci studie měli možnost zopakovat antigenní test (výtěr z nosu), a to ve dvoudenním odstupu jako samoodběr, aby studie zohlednila aspekt opakování antigenního testu. Celkem se studie účastnilo 496 jedinců a 360 z nich pak poskytlo i údaj o výsledku samotestování o dva dny později.
Závěry nové studie potvrdily předchozí výsledky z podzimu 2020, a to že citlivost antigenního testu se obecně u bezpříznakových jedinců pohybuje kolem 44 %, ale u podskupiny PCR "silně pozitivních" je cca 75 %. Tehdy byl testovaným materiálem výtěr z nosohltanu, nyní z nosu. Lze proto potvrdit, že pro účely antigenního testování je výtěr z nosu dostačující a vhodnou alternativou k výtěru z nosohltanu.
Opakovaný odběr v krátkém časovém odstupu vede jednoznačně k navýšení citlivosti antigenního testu. Opět se tak potvrdilo, že vyšetření PCR metodou má daleko vyšší citlivost než antigenní testování. „Díky PCR metodě je možné zjistit pozitivitu, i když antigenní test zatím vykazuje negativní výsledek. Pravidelné opakování antigenního testu je proto opodstatněný krok, který je nezbytný pro snížení počtu falešně negativních případů,“ říká prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol. Podle něj naopak v této studii, tzn. za použití už zmíněných antigenních testů, k zachycení falešné pozitivity v den odběru ve FN Motol nedošlo. Pozitivní antigenní test vždy znamenal i pozitivní PCR test. Od dodatečného potvrzení pomocí PCR metody by tedy v praxi bylo možné upustit. Bohužel tento poznatek se nedá paušalizovat na všechny testy na trhu, protože ty mohou mít nižší specificitu.
Studie byla statisticky zpracována ve spolupráci s doc. Michalem Kulichem z Matematicko-fyzikální fakulty UK). V den odběru ve FN Motol bylo celkem 93 jedinců pozitivních metodou PCR z výtěru z nosohltanu: u 54 z nich byl PCR signál hodnocen jako "silně pozitivní", u 39 jako "slabě pozitivní" (definováno na základě hodnoty prahového cyklu PCR, tzv. Ct). Antigenní test v den testování PCR vyšel pozitivně u 41 jedinců, kteří všichni patřili do skupiny PCR "silně pozitivních". Citlivost antigenního testu porovnávaného k PCR ve stejný den činila 44 %, ale pokud je stanovena jen pro podskupinu PCR "silně pozitivních", pak se citlivost blížila 76 %.
O dva dny později vykázal antigenní test pozitivitu u dalších 6 osob ze skupiny PCR "silně pozitivních", navíc zachytil pozitivitu u 5 osob ze skupiny PCR "slabě pozitivních" a u 2 osob, kteří byli PCR negativní o dva dny dříve. K citlivosti až 95 % se tak antigenní test dostává pro podskupinu PCR "silně pozitivních" v případě zopakování antigenního testování, které bylo provedeno o dva dny později. Zároveň začíná antigenní test odhalovat pozitivní případy i ve skupině PCR "slabě pozitivních". Dle TZ
www.fnmotol.cz
